Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Neberte babičkám vnoučata

Generační soužití dnes sice není v módě, ale to ponožky v sandálech taky ne a přitom je mnozí nosíme.

S nadsázkou řečeno: babičky máme proto, aby nám nadržovaly, když se hádáme s rodiči. Ale taky na spoustu dalších užitečných věcí. Babička dovede poutavě vyprávět o době, kdy ještě neexistoval televizní ovladač, před samoobsluhou nestály pojízdné nákupní košíky, kdy bylo slušné nahlas zdravit sousedy, žvýkačka stála korunu a Miloše Kopeckého bylo možno ve vinohradském divadle vidět na živo, jak hraje Richarda III.

I když dnešní babičky nevyšívají na kapesníky monogramy a nevětrají na čerstvém povětří proužkované duchny, ale píšou e-maily, volají mobilem, mají trackingové hole a v koupelně spoustu serepetiček proti vráskám, přesto jsou pro děti svých dětí něčím velice důležitým a naprosto nezastupitelným. Babičkám totiž záleží na rodinné sounáležitosti, správné babičky rodinu stmelují a jejím příslušníkům dovedou v pravý čas hodit záchranný kruh jistoty. Babičky jsou dnes sice pracovně aktivní a veskrze moderní ženy, ale jedno mají společné. V přítomnosti vnoučete jihnou a odkládají povinnosti, protože vědí, že čas strávený v jejich přítomnosti jim nemůže nic vynahradit. A nic neutíká tak rychle jako dětství těch, které milujeme. Než se rozkoukáme, je z roztomilého předškoláčka, který nám dává ruce kolem krku a štípanou pusu, uhrovitý puberťák, který nám dává najevo, že se k němu před jeho kamarády nemáme vůbec hlásit.

Babička poskytuje vnoučatům bezvýhradnou lásku, podporu, pozornost, toleranci a trpělivost. A do dětí tím zasazuje semínka citu, jistoty a bezpečí. Babičky a vnoučata zkrátka patří k sobě, je to vztah výhodný pro obě strany. Mají si totiž vzájemně co nabídnout. Babičky mají většinou víc času než rodiče, nebo si ho alespoň dovedou udělat, ale mají také nepřeberné životní zkušenosti, nadhled, dovedou posoudit, co je malicherné a co je důležité. Babičky umí hladit, konejšit, trochu rozmazlovat, hodně naslouchat a upéct kuře s nádivkou.

Žena se babičkou samozřejmě nerodí. Ale postupem času do této životní role dozrává. Být babičkou je odměna za rodičovství. A některá babička se obzvlášť povede. Třeba jako moje kamarádka Jitka. Má dva syny, dvě snachy, čtyři vnoučata a všichni spolu výborně vycházejí. Není jí zatěžko vymýšlet pro vnoučata programy, při kterých nemají šanci se nudit. Třeba hodit na záda batůžky a užít si společně něco zajímavého v terénu, vařit a péct jim dobroty, pořádat krásné narozeninové oslavy a mikulášské nadílky… Kamarádka samozřejmě není vnoučková závislačka. Kromě těch svých mrňousků miluje i pěší turistiku, svého jezevčíka, výlety s přáteli s podobnými zájmy… Ale když se babička takto aktivně a s láskou věnuje dětem od narození, nemůže se jí dost dobře nedotknout, když se dvě z vnoučat odstěhují s rodiči dvě stovky kilometrů daleko. Já vím, Vysočina není Austrálie. Ale stejně něco krásného nevratně končí. I při vší úctě a toleranci k právu mladých vybrat si domov kdekoli jim je libo, musí to hrozně moc bolet. Facebook nemůže nahradit pohlazení, videokamera přitulení, fotografie společný nedělní oběd. Vztahy na dálku mají svá oklešťující pravidla, jinak to nejde. Už není možné přijet pohlídat večer vnučky, když se mladí rozhodnou vyrazit na poslední chvíli do kina. Už nelze zavolat v sobotu dopoledne snaše, že nemusí vařit oběd a pozvat všechny jen tak na čerstvé jahodové knedlíky, nebo na očesání zralého rybízu.

V této souvislosti není daleko k myšlence, že dřívější vejminek měl něco do sebe. Staří rodiče se v blízkosti dospělých dětí cítili v bezpečí, a častější setkávání s vnoučaty posvěcovalo zdravou rodinnou kontinuitu (podle výzkumu vedeného před pár lety oxfordskou univerzitou se prokazatelně objevuje u dětí, které jsou v užším kontaktu se svými prarodiči, méně emocionálních i výchovných problémů.). A děti už odmalička věděly, že život prochází přírodou danými fázemi, že neexistuje věčné mládí, že postupně všichni stárneme a je to ta nejpřirozenější věc. Časté setkávání s prarodiči v dětech zcela samozřejmě podporuje budování úcty k šedinám, jejich prostřednictvím si uvědomují, jaký byl svět ještě před tím, než se narodili jejich rodiče, že vše důležité se neodehrává pouze od data jejich vlastního narození. Vštípí si důležité poznání, že kdyby nebylo prarodičů, nebyli by ani jejich rodiče, tudíž by se ani ony nemohly narodit.

Stovkami let osvědčený model generačního soužití je nám dnes však vzdálený jako hloubení pasti na mamuta. Vzpomínám, jak si kdysi můj děda liboval, že nelituje ženitby v mladém věku. Argumentoval, že jen tak si mohl užít nás vnoučat i pravnoučat až do naší dospělosti, sledovat, jak vstupujeme do života a jak si v něm vedeme. Děda měl bohatý, poctivě naplněný život, ale na jeho sklonku si ze všeho nejvíc považoval toho, že nás vnoučata viděl vyrůstat.

Tohoto zamyšlení jsem se nedopustila jen kvůli kamarádce, o níž koneckonců vím, že ona novou situaci zvládne a najde si způsob, jak zůstat vnučkám co nejbližší. Ale poslední dobou jsem nezávisle na sobě vyslechla shodou okolností několik příběhů svých přátel a známých, kde hlavní roli hrálo odloučení od vnoučat. Nejčastěji šlo právě o přestěhování. Ve dvou případech dokonce na jiný kontinent. Vyslechla jsem i příběh, kdy si snacha postavila hlavu a babičce znemožnila kontakt s vnoučaty prostě jen tak. Manželovi řekla, že přednostní právo na vnoučata má mít jen babička z matčiny strany, tedy její matka. Že otcova máma je vlastně navíc, a její role ve styku s jejich dětmi je nedůležitá, ba zbytečná. Syn nechtěl mít doma problémy, tak na toto rodinné uspořádání nakonec přistoupil a svoji maminku odstavil na vedlejší kolej.

Co říct na závěr? Snad jen to, že možnost být součástí života malého dítěte - pokračovatele vlastního rodu - je tím nejcennějším, co zralý věk přináší. Vnoučata jsou pro prarodiče přirozenou radostí a rodiče dětí by na to měli dbát především. Třeba už jen proto, že narození vlastního dítěte není jen prvním krokem k rodičovství, ale souběžně s tím i k prarodičovství.

 

P.S. Pokud se vám můj článek zdá genderově nevyvážený, pak vězte, že proti dědečkům zhola nic nemám a roli obou prarodičů považuji za stejně významnou, ale když kamarádka dědečkem není, je fakt babičkou. :-)

Autor: Zdeňka Ortová | středa 19.7.2017 9:35 | karma článku: 33,70 | přečteno: 1647x
  • Další články autora

Zdeňka Ortová

Když se vám klíště zakousne na choulostivém místě

Klíšťata netrpí studem a vlezou vám kamkoli. Mají na lidech nejraději teplá, tenká a vlhká místa. Snadno se k nim přisají a udělají si tam pelíšek.

14.4.2024 v 8:43 | Karma: 36,61 | Přečteno: 6631x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Zdvořilý důchodce se penze nedožije

Jednáním o zvyšování věku odchodu do důchodu se nějak nedaří, ačkoli jedno se zdá jisté. Tomuto zvýšení se zřejmě do budoucna vyhnout nelze.

9.4.2024 v 9:54 | Karma: 41,82 | Přečteno: 5728x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Chcete být zdraví? Jezte hodně dravě!

Nedivím se, když na návštěvě u babičky raději než po kolečku cukety, sáhnete po čerstvém štrúdlu a libujete si, že možná nebudete žít tak dlouho, ale za to radostněji.

4.4.2024 v 14:01 | Karma: 24,40 | Přečteno: 734x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Letos jsem hodovníkům vajíčka nedávala. Víte, jak jsou drahý?

A protože nouze naučila Dalibora housti, dostala jsem nápad za všechny prachy, a přitom skoro zadarmo.

1.4.2024 v 15:52 | Karma: 29,68 | Přečteno: 906x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Domácí výroba impotentního manžela

Je všeobecně známo, že výběr zaručeně motivujících slov může na manžela i po mnoha společně prožitých letech působit jako afrodiziakum. Ale na druhé straně...

27.3.2024 v 7:38 | Karma: 29,67 | Přečteno: 1401x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Český lev a filmy, které nepotěší

Já vím, že je potřebné točit vážné filmy s velkým poselstvím, filmy, které hledají pravdy a rozdírají duše i svědomí, filmy, které diváka zarazí do sedadla a sevřou mu hrdlo.

11.3.2024 v 7:34 | Karma: 44,84 | Přečteno: 5648x | Diskuse| Kultura

Zdeňka Ortová

Politik by vymámil z jalové krávy tele

Stačí zajít na předvolební mítink, politické shromáždění, podívat se na televizní zprávy či nakouknout do poslaneckých lavic.

9.3.2024 v 9:22 | Karma: 38,23 | Přečteno: 2843x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Nevíte, kdo napsal Sbohem armádo?

Jako knihovnice jsem na různé dotazy zvyklá, jenže čtenáři se často domnívají, že jsem něco mezi encyklopedií a googlem.

6.3.2024 v 9:54 | Karma: 33,24 | Přečteno: 1163x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Jsem žena a MDŽ mám ráda

K tvrzení, že MDŽ je svátek zprofanovaný, jen podotknu, že může být, ale ženy, kterým je věnovaný, rozhodně zprofanované nejsou.

29.2.2024 v 17:35 | Karma: 26,72 | Přečteno: 657x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Nemáte charisma? Nevadí, lze ho natrénovat!

Slovo charisma je divné. Zní téměř jako lékařská diagnóza. Jako by se na vás obvoďák znepokojeně podíval a sdělil vám, že máte vyšší krevní tlak, artrózu a charisma.

18.2.2024 v 8:06 | Karma: 32,65 | Přečteno: 2767x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Dámské narozeniny jsou buď numerické lichotky nebo urážky

Mít v únoru narozeniny je za trest. Není nijak dlouho po Vánocích a gratulanti předpokládají, že oslavenec pod stromečkem nalezl všeho dosyta a teď by mu neuškodil dárkový půst.

13.2.2024 v 8:59 | Karma: 26,92 | Přečteno: 761x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Kdo má peníze, může být hloupý, jak chce

Taky jste rádi, že jste si ve středu nemuseli vyzvednout svoje pololetní školní vysvědčení? Ani kdyby bylo plné jedniček?

3.2.2024 v 7:46 | Karma: 28,55 | Přečteno: 1082x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Na ortopedii jsem si dnes připadala jako Vlasta Burian ve filmu „U pokladny stál“

Nevěříte? Cha, to byste tam se mnou museli být. Podprsenku už si sice zapnu, ale rozpaky mi v hlavě chvíli zůstanou.

6.12.2023 v 8:18 | Karma: 41,72 | Přečteno: 2583x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Zvláštní vliv televize na moji psychiku

Zjistila jsem o sobě zajímavou věc a zajímalo by mě, jestli to máte taky. Zkrátka, jestli když si pustíte televizi, tak...

27.11.2023 v 10:09 | Karma: 27,18 | Přečteno: 973x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Dvě glosy nejen na neděli

Jsou chvíle, kdy mi nestačí ani pět stránek. A jsou chvíle, kdy mi stačí pár slov a vím, že čtenář na první dobrou pochopí. A ještě líp, třeba se i zasměje.

17.9.2023 v 8:44 | Karma: 24,41 | Přečteno: 701x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Když je žena v neděli sama doma

Nebuďte smutní, protože je neděle a nemáte ji s kým sdílet. Možná se vám to děje pravidelně, možná jen občas, možná po tom tajně toužíte a neděje se to nikdy.

27.8.2023 v 9:56 | Karma: 27,63 | Přečteno: 855x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Manželská úskalí IV.

Sice se máte rádi, ale přesto jsou okamžiky, kdy máte pocit, že byste svůj protějšek nejradši přetrhli vejpůl, ačkoli jste jinak mírná jako ovečka či mírný jako beránek.

22.8.2023 v 14:12 | Karma: 22,23 | Přečteno: 653x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Manželská úskalí III.

Sice se máte rádi, ale přesto jsou okamžiky, kdy máte pocit, že byste svůj protějšek nejradši přetrhli vejpůl, ačkoli jste jinak mírná jako ovečka či mírný jako beránek.

17.8.2023 v 15:59 | Karma: 20,07 | Přečteno: 607x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Manželská úskalí II.

Sice se máte rádi, ale přesto jsou okamžiky, kdy máte pocit, že byste svůj protějšek nejradši přetrhli vejpůl, ačkoli jste jinak mírná jako ovečka či mírný jako beránek.

16.8.2023 v 8:35 | Karma: 25,35 | Přečteno: 757x | Diskuse| Ostatní

Zdeňka Ortová

Manželská úskalí I.

Sice se máte rádi, ale přesto jsou okamžiky, kdy máte pocit, že byste svůj protějšek nejradši přetrhli vejpůl, ačkoli jste jinak mírná jako ovečka či mírný jako beránek.

14.8.2023 v 15:44 | Karma: 27,21 | Přečteno: 872x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 508
  • Celková karma 32,78
  • Průměrná čtenost 2199x
Jsem spisovatelka, knihovnice, blogerka a žena s hlasitým úsměvem

Facebook: Zdeňka Ortová, BLOG, BLOK, BLOČEK:

https://www.facebook.com/people/Zde%C5%88ka-Ortov%C3%A1/100006730388524

Seznam rubrik