Když řidič autobusu za jízdy telefonuje, stává se potenciálním hromadným vrahem
Stalo se to tuto středu. Jela jsem do Kralup nad Vltavou a na nádraží byl místo vlakové soupravy přistavený autobus. Cestující, kteří do něj právě nastupovali, si mezi sebou povídali něco o výluce na trati. Většinou byli rádi, že jede aspoň něco a stihnou přípoj na Prahu. Když jsme o 20 minut později před kralupským nádražím autobus opouštěli, nejednoho z nás napadlo, že kdyby nám býval výpravčí rozdal koloběžky, dostali bychom se do cíle taky a ještě si ušetřili nervy.
Větší část jízdy jsme měli za sebou, město už bylo na dohled, když šoférovi začal vyhrávat mobil. Nestoudnost, s jakou ho popadl, začal si za jízdy vyřizovat hovor a zbytek cesty odřídil jen pravačkou, vyrazila většině cestujících dech. Já jsem měla pocit, že déja vu přece jen existuje. Tohle už jsem přece zažila. A dokonce se stejným autobusákem. Po zhruba roce a půl už jsem na to skoro zapomněla, ale teď je to tu zase.
Tehdy taky nastala výluka na trati, taky dráhy poskytly náhradní autobusovou dopravu a taky za volantem seděl tento pán. Jak se snažil dohnat zpoždění, jel s námi tak rychle, jako by ho v cíli čekal notář s dědictvím po strejdovi. No dobrá, to by se dalo pochopit, jenže ten mobil u ucha a halasné vyjednávání jakéhosi kšeftu, jak za týden dopravit nějakou skupinu lidí odněkud někam, to se nám cestujícím nezamlouvalo. A bodejť by ano, když si to s námi řidič po silnici všelijak šněroval, až přejel zastávku a musel zacouvat zpátky. Seděla jsem vepředu a přestávalo se mi to líbit. Slyšela jsem, jak za mnou cestující ševelivě reptají, ale nahlas jsem promluvila jenom já. Řidič se totiž při výjezdu ze zastávky právě chystal vzít další telefonát. „Pane řidiči, doufám, že ten mobil nezvednete.“
„Cože???“ vyštěkl mým směrem a do telefonu vesele pozdravil. „Vy nevíte, že za jízdy nesmíte telefonovat?“ pokračovala jsem celkem statečně.
„Starejte se vo svý a nevotravujte mě,“ řekl mi vztekle.
Protože už jsme skoro vjížděli ze zastávky na silnici, stihla jsem ještě honem odvětit, že se o sebe právě starám, protože v tom autobusu s ním jedu taky.
Fakt je, že teď se neurvalý šofér zachoval podle předpisů. Protože za jízdy s cestujícími nesmí hovořit, tak na moji argumentaci už nereagoval. No, ani nemohl, protože právě volajícímu sděloval: „Ále, to nic, jen povídej, to mě tady votravuje jedna...“ Jakou lichotkou mě počastoval nevím, protože jsem v tu chvíli vypnula příjem.
V letním vydání časopisu Human Factors, který vydává Společnost pro lidské chování a ergonomii (The Human Factors and Ergonomics Society), byly v roce 2006 publikovány výsledky výzkumu, který se zabýval právě telefonováním za jízdy. Závěry jsou až zarážející. Věděli jste, že telefonování za jízdy lze co do rizikovosti srovnat s jízdou pod vlivem alkoholu?
Při současném řízení a telefonování totiž dochází k překračování mentální kapacity řidiče, jehož mozek je schopen pojmout v jednom okamžiku pouze omezené množství informací. A informace, které jsou nad rámec aktuální mozkové kapacity, nejsou zpracovány. Je to stejné jako jízda po třech „dvanáctkách“ u mužů. U žen na stejný stav stačí jen dvě až tři „desítky“!
Ale co, výzkum sem, výzkum tam, pro tento účel by mělo stačit, že právo hovoří jednoznačně: Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích se telefonování za jízdy věnuje v § 7, odstavci 1, písm. c), kde je uvedeno: „Řidič nesmí při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení.“
No prosím. Rok se sešel s rokem a já se už podruhé ocitám v područí suveréna, který si myslí, že cestující jsou jeho rukojmí. Vjíždíme na kruhový objezd a on si k uchu přikládá sluchátko znovu. Nevypadá to, že by někomu – kromě nás cestujících – šlo v tu chvíli o život, protože řidič hovoří takřka lenivě. Zkrátka jako někdo, kdo má právě dost času a potřebuje si ukrátit dlouhou chvíli. Rychlá zatáčka vpravo, přechod pro chodce, další zatáčka vpravo, další přechod pro chodce, zatáčka vlevo a jsme na místě. Řidič zmáčkne čudlík a zatímco bez zábran pokračuje v telefonátu, vypouští rukojmí – pardon, cestující – ven. A víte, co ti lidé při vystupování z autobusu dělají? To byste neuhodli. Panu řidiči za riskantní jízdu nespílají, ale pěkně jeden po druhém ho zdraví. Dokonce i ty dvě penzistky, které se před chvílí na sedadlech za mnou bezmocí div nemodlily. Ovšem každé to nashledanou zůstává bez odpovědi. Šofér nikoho neuzná hodným odpovědi. Ani nemůže. Ještě stále telefonuje.
A já, pokud se ve stejné situaci ocitnu nedejbože někdy příště, budu na výpravčím radši loudit tu koloběžku.
Zdeňka Ortová
Když se vám klíště zakousne na choulostivém místě
Klíšťata netrpí studem a vlezou vám kamkoli. Mají na lidech nejraději teplá, tenká a vlhká místa. Snadno se k nim přisají a udělají si tam pelíšek.
Zdeňka Ortová
Zdvořilý důchodce se penze nedožije
Jednáním o zvyšování věku odchodu do důchodu se nějak nedaří, ačkoli jedno se zdá jisté. Tomuto zvýšení se zřejmě do budoucna vyhnout nelze.
Zdeňka Ortová
Chcete být zdraví? Jezte hodně dravě!
Nedivím se, když na návštěvě u babičky raději než po kolečku cukety, sáhnete po čerstvém štrúdlu a libujete si, že možná nebudete žít tak dlouho, ale za to radostněji.
Zdeňka Ortová
Letos jsem hodovníkům vajíčka nedávala. Víte, jak jsou drahý?
A protože nouze naučila Dalibora housti, dostala jsem nápad za všechny prachy, a přitom skoro zadarmo.
Zdeňka Ortová
Domácí výroba impotentního manžela
Je všeobecně známo, že výběr zaručeně motivujících slov může na manžela i po mnoha společně prožitých letech působit jako afrodiziakum. Ale na druhé straně...
Zdeňka Ortová
Český lev a filmy, které nepotěší
Já vím, že je potřebné točit vážné filmy s velkým poselstvím, filmy, které hledají pravdy a rozdírají duše i svědomí, filmy, které diváka zarazí do sedadla a sevřou mu hrdlo.
Zdeňka Ortová
Politik by vymámil z jalové krávy tele
Stačí zajít na předvolební mítink, politické shromáždění, podívat se na televizní zprávy či nakouknout do poslaneckých lavic.
Zdeňka Ortová
Nevíte, kdo napsal Sbohem armádo?
Jako knihovnice jsem na různé dotazy zvyklá, jenže čtenáři se často domnívají, že jsem něco mezi encyklopedií a googlem.
Zdeňka Ortová
Jsem žena a MDŽ mám ráda
K tvrzení, že MDŽ je svátek zprofanovaný, jen podotknu, že může být, ale ženy, kterým je věnovaný, rozhodně zprofanované nejsou.
Zdeňka Ortová
Nemáte charisma? Nevadí, lze ho natrénovat!
Slovo charisma je divné. Zní téměř jako lékařská diagnóza. Jako by se na vás obvoďák znepokojeně podíval a sdělil vám, že máte vyšší krevní tlak, artrózu a charisma.
Zdeňka Ortová
Dámské narozeniny jsou buď numerické lichotky nebo urážky
Mít v únoru narozeniny je za trest. Není nijak dlouho po Vánocích a gratulanti předpokládají, že oslavenec pod stromečkem nalezl všeho dosyta a teď by mu neuškodil dárkový půst.
Zdeňka Ortová
Kdo má peníze, může být hloupý, jak chce
Taky jste rádi, že jste si ve středu nemuseli vyzvednout svoje pololetní školní vysvědčení? Ani kdyby bylo plné jedniček?
Zdeňka Ortová
Na ortopedii jsem si dnes připadala jako Vlasta Burian ve filmu „U pokladny stál“
Nevěříte? Cha, to byste tam se mnou museli být. Podprsenku už si sice zapnu, ale rozpaky mi v hlavě chvíli zůstanou.
Zdeňka Ortová
Zvláštní vliv televize na moji psychiku
Zjistila jsem o sobě zajímavou věc a zajímalo by mě, jestli to máte taky. Zkrátka, jestli když si pustíte televizi, tak...
Zdeňka Ortová
Dvě glosy nejen na neděli
Jsou chvíle, kdy mi nestačí ani pět stránek. A jsou chvíle, kdy mi stačí pár slov a vím, že čtenář na první dobrou pochopí. A ještě líp, třeba se i zasměje.
Zdeňka Ortová
Když je žena v neděli sama doma
Nebuďte smutní, protože je neděle a nemáte ji s kým sdílet. Možná se vám to děje pravidelně, možná jen občas, možná po tom tajně toužíte a neděje se to nikdy.
Zdeňka Ortová
Manželská úskalí IV.
Sice se máte rádi, ale přesto jsou okamžiky, kdy máte pocit, že byste svůj protějšek nejradši přetrhli vejpůl, ačkoli jste jinak mírná jako ovečka či mírný jako beránek.
Zdeňka Ortová
Manželská úskalí III.
Sice se máte rádi, ale přesto jsou okamžiky, kdy máte pocit, že byste svůj protějšek nejradši přetrhli vejpůl, ačkoli jste jinak mírná jako ovečka či mírný jako beránek.
Zdeňka Ortová
Manželská úskalí II.
Sice se máte rádi, ale přesto jsou okamžiky, kdy máte pocit, že byste svůj protějšek nejradši přetrhli vejpůl, ačkoli jste jinak mírná jako ovečka či mírný jako beránek.
Zdeňka Ortová
Manželská úskalí I.
Sice se máte rádi, ale přesto jsou okamžiky, kdy máte pocit, že byste svůj protějšek nejradši přetrhli vejpůl, ačkoli jste jinak mírná jako ovečka či mírný jako beránek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 508
- Celková karma 32,82
- Průměrná čtenost 2199x
Facebook: Zdeňka Ortová, BLOG, BLOK, BLOČEK:
https://www.facebook.com/people/Zde%C5%88ka-Ortov%C3%A1/100006730388524