Lidi, tak jsem tu neškodnou chřipečku měla – 1.

19. 05. 2022 7:51:15
Až mi zase někdo řekne, že je covid neškodná chřipečka – tedy pokud ten strašák na lidi vůbec existuje – tak mu budu muset dát pěstí do nosu.

Milí čtenáři mých blogů. Děkuji Vám za spoustu starostlivých dotazů na téma: proč jsem se teď na jaře autorsky odmlčela. Kolegyně blogerka a kamarádka Jitka Štanclová mě včera pobídla, abych o tom něco napsala a uveřejnila to. Tak jsem zde a snad Vás to moje povídání nebude nudit.

DEN PRVNÍ 15. BŘEZEN:

Včera byl báječný den, první den, kdy lidi odhodili povinné škrabošky. Do naší samoobsluhy se od rána hrnuly nahé, veselé obličeje, bylo to po té době zvláštní, hezké. U nás v knihovně zákazníci taky dělali obličejový striptýz a se svobodným obličejem si svobodně vybírali něco ke čtení. V podvečer jsme s kolegyní předávaly odměny nejlepším čtenářům za loňský rok. Bylo to úžasné. Dneska přišla školní družina na hodinový program. Děti byly šikovné, krásně se mi s nimi pracovalo a soutěžilo.

Večer mě začalo divně škrábat v krku, taky nosní dutiny se chovaly nějak podezřele, tak jako ucpaně.

DEN DRUHÝ:

Ráno se budím s drkotáním zubů. Nezdál se mi strašidelný sen, je to horečkou. V koupelně kouknu do zrcadla. Bože, kdo to na mě hledí? Vypadám, že bych takhle mohla pózovat na fotku do policejního archivu. Tyhle barevné kruhy pod očima neznám. Zlomí mě prudký nápor kašle a z nosu mám vodotrysk. Znejistilo mě, že cesta z koupelny do postele je mnohem delší, než byla, když jsem se do koupelny před chvílí vydala. Bože můj, snad to do zítra vyležím, říkám si, vždyť mám naplánováno takových povinností... Já jsem ale byla naivní blbec.

DEN DALŠÍ

Můj plán byl tedy takový, že si na pár dní lehnu, trochu se zpotím, popiju něco čaje s citronem, dočtu detektivku a důkladně se vyspím. Jenže v pátek už sotva mluvím, rýmu ze sebe nevypuzuji kýcháním, ale detonacemi a dýchání je stále divnější, namáhavější. Začínám z té lumpárny podezírat covid, ale věřit se mi nechce. Vždyť covid už není, tedy statistiky říkají, že už tu skoro není. Dva roky mu vzdoruju a teď, když si balí kufry, bych ho začala zdržovat a hostit? No to určitě. Došourám se do lékárničky pro antigenní test. Je to ten šťourací do nosu. Nevěřícně zírám na dvě čárky. Dva roky si dělám antigenní testy do práce a víc než jednu čárku, jsem nikdy neviděla. Ta druhá mi přišla jako yetti nebo paní Colombová. Taky tuším jejich existenci, ale nikdy se mi neukázali. No, nebudu plašit, slyšela jsem nespočet historek, kdy si někdo udělal doma antigen, byl pozitivní a PCR test pak jeho obavy rozprášil, protože byl negativní. Ale hodit za hlavu to nemůžu.

V sobotu mě veze kamarád na PCR test do Kralup. Slyšela jsem, že tam dělají testy kloktací, což je mnohem příjemnější než putování nosem. Paní u okýnka při vyplňování náležitostí náhle zpozorní a povídá: „Já slyším nosohltan, vy máte potíže nebo jen potřebujete potvrzení kvůli nějaké akci či dovolené?“ Přiznávám potíže a jsem vyslána k okýnku, ze kterého vyběhne ruka a zarejdí mi v nose. Tedy ta ruka drží tyčinku s tamponem a tím výtěr provádí, bez této propriety by to bylo divné. Ještě ten den mi píšou, že jsem skutečně pozitivní.

Po neděli si vše potřebné vyřídím s naší lékařkou telefonicky, popíši jí svůj takový spíš jako náročnější virový stav, ale nic, co by mi dělalo starosti. Až do středy furt spím, potím se, prostě normálně marodím a kamarádkám do telefonu říkám, že příjemné to věru není, ale takový průběh se dá vydržet.

Ve středu večer si se mnou covid nepěkně pohraje. Udělalo se mi takřka dobře. Vstoupilo do mě něco elánu, i televizi jsem začala vnímat, no sláva, už to bude dobré. Volám kolegyni, že to vypadá, že se po víkendu vrátím do práce. Jupííí!

Jenže čtvrteční ráno mě probudilo naprosto zdecimovanou. Horečka 39,4, neskutečná bolest celého těla, hlavy, ale bohužel i pokožky celého těla. Namáhavé nejen dýchání, ale i otevírání očí. A pak mnou začnou otřásat poryvy kašle. Naprosto neukočírovatelné dávivé poryvy. Každý takový záchvat se mi zdá nekonečný a je zakončený úporným zvracením. No to mi chybělo ke štěstí. Co to má jako být? Bože, jsem to já ale smolařka. Ještě že nejsem chlap, určitě by mě začala zlobit i prostata.

Pokračování příště...

Autor: Zdeňka Ortová | čtvrtek 19.5.2022 7:51 | karma článku: 31.05 | přečteno: 1348x

Další články blogera

Zdeňka Ortová

Domácí výroba impotentního manžela

Je všeobecně známo, že výběr zaručeně motivujících slov může na manžela i po mnoha společně prožitých letech působit jako afrodiziakum. Ale na druhé straně...

27.3.2024 v 7:38 | Karma článku: 26.80 | Přečteno: 973 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Český lev a filmy, které nepotěší

Já vím, že je potřebné točit vážné filmy s velkým poselstvím, filmy, které hledají pravdy a rozdírají duše i svědomí, filmy, které diváka zarazí do sedadla a sevřou mu hrdlo.

11.3.2024 v 7:34 | Karma článku: 44.80 | Přečteno: 5449 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Politik by vymámil z jalové krávy tele

Stačí zajít na předvolební mítink, politické shromáždění, podívat se na televizní zprávy či nakouknout do poslaneckých lavic.

9.3.2024 v 9:22 | Karma článku: 38.16 | Přečteno: 2703 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Nevíte, kdo napsal Sbohem armádo?

Jako knihovnice jsem na různé dotazy zvyklá, jenže čtenáři se často domnívají, že jsem něco mezi encyklopedií a googlem.

6.3.2024 v 9:54 | Karma článku: 33.08 | Přečteno: 1049 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 12.79 | Přečteno: 235 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 407 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.06 | Přečteno: 104 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 30.89 | Přečteno: 580 | Diskuse
Počet článků 503 Celková karma 32.09 Průměrná čtenost 2202

Jsem spisovatelka, knihovnice, blogerka a žena s hlasitým úsměvem

Facebook: Zdeňka Ortová, BLOG, BLOK, BLOČEK:

https://www.facebook.com/people/Zde%C5%88ka-Ortov%C3%A1/100006730388524

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...