Paní Zdeňko,Vy umíte parádně polechtat bránici

Děkuji srdečně. Šimrala jsem ráda.

Zdeni... Mám špatné svědomí z doby, kdy jsem se taky dívala na lidi XXL mezi prsty. Přišlo mi divné, proč to nechali zajít tak daleko. Stala se mi ale taková věc. Jednou jsme přijeli na inzerát k jednomu manželskému páru okouknout motorku. Paní asi do třiceti nám přišla otevřít ve dvoudílných plavkách. Byla hodně XXL. Nemohla jsem z ní spustit oči a nevěřila jsem, že se nestydí. Její manžel byl její kopií. Asi po hodině našeho rozhovoru jsem zjistila, že je to skvělá milá ženská, která mi pyšně ukazovala fotografii starou dva roky. Oznámila mi, že je pyšná na to jak zhubla, že jí to dalo hodně práce, aby vypadala tak jak vypadá. Na té fotce měla 210 kg a její muž 218!!! Oba do toho šli a zhubli na hranici 150 kil, která je ještě pro mnohé z nás šokující, ale pro ně dva to byl úspěch! Došlo mi, že nemám právo odsuzovat lidi podle jejich zjevu. Oni byli šťastni a pyšni na svoji váhu a ukazovali ji celému světu na odiv. Když jsem odjížděla, styděla jsem se, že jsem zblblá módními časopisy a divnou dobou.

Zdeni, vem si klidně bikiny, vem si to, v čem se budeš cítit dobře, a klidně se vyfoť!

Jéé, Bohunko, to jsi napsala pěkně! Krásný příběh, inspirující. Děkuji

jako vždy skvělé vtipné čtení-moc jsem se nasmála ale je to vlastně smutné-právě v dnešní době kdy všichni kritizují muslimy, kteří nutí ženy se zahalovat, což je považováno za hrubé porušení ženských práv a důkaz že je islám zaostalý.a najednou osvícený západ bude dělat to samé?

Libuško, mám stále divnější pocit, že svět je slabý, snadno manipulovatelný. Něco jako manévry nanečisto, ale střílí se ostrými. A teď... je to uzavřený kruh, nebo smyčka, nebo jiný útvar? Já Ti ani nevím, jestli chci znát odpověď.

Zdeni, prostě se čtením u Tebe bavím...

Krása

Děkuji, Jani, těším se příště na viděnou u Tebe!

poteseni cist! to je u Vasich textu stadnardni

diky

Děkuji, Marku, však já jsem u Vás taky ráda pravidelným hostem!

Odpovím na otázku: Smí, ano smí, protože v obálce může být buď hloupý a zlý dopis, nebo naopak krásné psaní, které si člověk schová a po čase opět přečte. A Ty jsi ta, obálka, v které jsou dopisy, které je potěšení číst.

Děkuji, Tomáši, za vlídnost, to jsi napsal vážně krásně a mile mě to pohladilo.

Však já si sem k mnohým z vás taky chodím pro radost. A potěšení mi skýtají blogy veselé i vážnější, jen když jsou dobře napsané. A to fakt jsou! Jen se bohužel moc nezapojuji do diskuzí u témat politických, nejsem pro ně ten správný typ, leč dobré články z tohoto ranku s chutí karmuji ostošest.

Jinak dvoudílné plavky přece jen nechám té zámořské XXL blogerce, nerada hraju druhé housle.

Já se chystám pořídit si z estetických důvodů burku, protože pohled na pytel či chodící stan, jak někteří píší, je rozhodně lepší, než na přestárlou velrybu skrývající se uvnitř.

Burku nebrat, určitě se v ní blbě plave

... a stejně se pod ní kdekdo touží kouknout.

Shlédla jsem i dotčené fotky a co si budeme povídat, není to nic moc. na druhou stranu - to děvče má odvahu. Líbí se mi Váš přístup k vlastním nedokonalostem, měl by být příkladem a inspirací pro všechny, kteří trpí nějakým mindrákem (a kdo nějakým netrpí, že?). Za parádní článek.

Liběnko, to je od Vás milé, děkuji!

Jen dodám, že ani schopnost zasmát se sám sobě by neměla být výmluvou, že jinak už na sobě nemusím pracovat a usilovat o vylepšení. Jen je to usilování za pomoci úsměvu veselejší.

Skvělé!

Stále si říkám, že se už konečně budu muset naučit dělat si srandu ze sebe a nejlépe veřejně, protože nic neoblaží mé bližní více, než situace, kdy mě mohou mít (oprávněně!) za dekadentního obtloustlého debila. Zde na blogu si mě jako úpadkového debila už pár lidí zařadilo (taktéž oprávněně!) a vidím na nich, jak je to obšťastňuje

Děkuji Vám, Marku!

A jinak máte pravdu, je fakt, že jsou situace, kdy si člověk to obšťastňování nijak neplánuje a přesto se zadaří