Taky se snažím šmírovat. ;)

Jen do toho, Bohunko! A dej nám to pak přečíst, prosím!

takovymu smirovani rozumim!

Chápu

Pěkné povídání, Zdeňko.

Děkuji, Tomáši, a šikovné úterý přeji!

Zdeňko, moc hezky napsané. Já zkoumám cestující každý den, ráno i večer, je to moc zajímavé, ranní atmosféra je ospalecká, odpolední po práci někdy ospalecká, unavená, nškdy rozjívená či uječená zahraničními studenty, kteří mnohdy překonávají potomky v období vzdoru, pozdě večer se bujarost po požití alkoholu rozvíjí spolu s ospalostí...

Tuhle se jeden visící puberťák houpal na tyči hůř než opičák a neustále do mě kopal. Protože jsem tvor přející, šťouchla jsem jej do břicha, aby se rozhoupal ještě více a užil si to. . Vykulil oči a skončil na zemi s otevřenou pusou za nesmírného řehotu spolucestujících dívek. A byl klid.

Děkuji, Soňo, za milé hodnocení i za výbornou příhodu!

Takovéhle neřízené (možná nezřízené) fabulování to já ráda!

Pavli, děkuji, a nezřízené je zábavnější, že?

Doufám, že jsi měla příjemný start a studenstvo k Tobě bylo vlídné!!!

Jezdím do práce autobusem, který je z 95% obsazen studenty. A tam je to dost nuda, protože všichni mají sklopenou hlavu, koukají do mobilu a maximálně něco píšou. Přijde mi to tak uniformní, že si ani nedokážu představovat, co vlastně pořád píšou Jinak jako vždy výstižný článek od Vás. Hezký večer

Děkuji Vám, Jane! Ti píšící studenti jsou snad klonovaní, protože u nás jezdí taky!

Mám rád tahle pozorování. A kromě toho, v září mi plyne čas ve vlaku nějak jinak. Asi podle toho, jak člověku plynou v hlavě myšlenky...

Anooo, přesně tak to cítím i já. Není nad toulání myšlenek ve vlaku, protože i v jedoucím čas někdy doslova levituje.

(palec hore) Mně to valičkování nejde a nejde... A zrovna jsem na treku a denně někde někdo vykládá o nemocech. :'-(

Klárko, od veškerých chorobných debat rychle pryč, prostě šlápnout do pedálů, i kdybys zrovna na kole neseděla!

Zdeni, moc pěkné

Děkuji, Pavle, ať se pondělní večer vydaří!

Moc hezké

Děkuji a zdravím!