Diskuse
Kdy vás naposledy zabila poezie?
Děkujeme za pochopení.
J39i13r92i 35H55l60a18v83a
Mockrat dekuji Zdenko. Opsal jsem si ji (celou báseň) a přilepim na zed. Cesta jak se vypořádat, někdy, s poklesnou mysli. Pro me nejlepší vzpruha smích (at uz procokoli), a slova jenž něco pro me znamenají.
V70o70k21o98u48n 72V15l13a18d85i28m61i27r
Jeste ne, ale vzdy mne to napadne kdyz slysim zpivat Jiriho Sucheho pisen o rose.
Jo to bylajeste muzika ktera se dala poslouchat a texty mely smysl.
Prominte staremu dedkovi ze se sem pripletl a nema uz smysl pro soucasne duc duc.
M67i19l69a55n 38Š60ť15a82s78t34n80ý
Úplně nejvíc nejlepší je od Suchého "Jó, to jsem ještě žil."
M81i73l42a90n 83Š15ť97a22s76t10n87ý
Z poezie jsem byl naposledy u vytržení v 17 letech, kdy jsem jedním dechem přečetl sbírku básní Stoptime od Václava Hraběte. Dnes si s oblibou vyslechnu, nebo přečtu jen známé verše českých klasiků (např. ... na břehu řeky Svratky, kvete rozrazil...). Pokud jde o zahraniční poezii, nikdy jsem nepochopil, jak ji lze překládat do češtiny, která má zpravidla úplně jiný přízvuk, rytmus a slovní zásobu. Podle mne jde u překladu nejméně z poloviny o dílo překladatele.
O29t74a52k13a30r 39V86a19g93n66e65r
Poezie je pro mne, narozdíl od mé ženy, docela čtená. Ale v poslední době díky prťousům spíš čtu verše jim a to třeba:
Koulela se ze dvora,
takhle velká brambora.
Neviděla, neslyšela,
že na ni padá závora.
Kam koukáš ty závoro,
na tebe ty bramboro.
Kdyby tudy projel vlak,
byl by z tebe bramborák.
V55o22k45o83u65n 10V32l56a77d86i90m86i28r
Poezie je ruzna.
Kdysi mi byvala kolegine vypravela o rozpocitavadle svych potomku.
jedna v ́dve tri, my jsme bratri, ktery je to mezi nami, co se, a dal musim pomlcet abych neprisel o kyticku.
Nebo kdyz jsem pri navratu ze skolniho vyletu v autobuse zpival pisnicku kterou mne naucil starsi Bratr.
Koulelo se koulelo,suchy ..... z vrsku, nemohlo se zastavit, rozbilo si ..... .
Za coz jsem byl odmenen snizenou znamkou z chovani.
J65i98r71i 21H33l79a30v49a
Pani Zdenko, asi budete vedet autora následující básňe, jenž si nepamatuji celou. Mam ji od sestry, ale ma skoro magickou silu pozvednou pokleslou mysl...."Kazdy den vem vdecne který ti život da, na světě nejsi věcně, život je velký dar! Jen zbabělec si sedne do koutecku po první prohře v životě, za životem děla tečku a hasne ve své samotě. Je vždycky pro co zit!" Díky za Vas příspěvek.
Z50d67e30ň49k79a 85O56r83t52o91v25á
Dobrý den, pane Jiří, autorkou této básně je básnířka Marie Kratochvílová a tato báseň se jmenuje Život je velký dar. Tato básnička je součástí básnického almanachu z roku 1956 nebo 57, to nevím přesně. Je krásná. Celá zní takto:
Den každý vezmi vděčně, který ti život dá,
na světě nejsme věčně - život je velký dar.
O přátelství a lásce sníš a možná dožiješ se zrady -
pro lék si jdi zas k lidem blíž - jen neutíkej z řady.
Jen zbabělý si sedne do koutečku při první prohře v životě,
za životem dělá tečku a hořkne ve své samotě ...
Vždycky je ještě pro co žít - i když jsi mnoho ztratil -
vždy se má člověk za co bít -
co druhým štěstí vrátí.
I85v25a17n86a 78L47a31n42c21e
Já u pramene jsem a žízní hynu
ve svitu ohňů vládnu temnotám
jsem cizí tam, kde je dům mých synů
a v davu lidí jsem blíž samotám
Nahý jak hadrář, oděn jako král
V mém smíchu pláč, naděje v zoufání
to co mě vyléčí, to jiné poraní
i při zábavě radost nevnímám
cítím svou sílu a nevím co s ní
Srdečně přijat, každým odmítán
Všechno je nesporné uprostřed zmatků i v jasných dnech svou cestu nepoznám a kde je klid, tam cítím spor a hádku za to co znám, vděčím jen náhodám A čím hůř hraju, tím víc vyhrávám Jen to co neznám, má pro mě cenu ač po všem toužím, o nic neškemrám kdo mě má rád, tomu dávám vinu a pravdomluvným lži vyčítám...( F. Villon)
J54i52ř19í 42J82i65r84o63u39d24e96k
A dnes, občas i na těchto stránkách:
Bezpočty Villonů se na vrcholcích bytí svého u dna zmítá. Má dáti, dal, či dáti musí ještě sobě sám nejeden si sčítá. Myšlenky palčivé je potom, občas, některé snad stále, zebou. Sám sebou zůstati, či zůstat. Sám. Jenom sebou.
K69l86á45r15a 71T77ů63m25o29v45á
Normálně jsem se u nadpisu lekla, že tě knihy básní zavalily. Asi že mě minulý týden zavalily krabice s botama. Naštěstí padaly mimo mě, stačí, že už byly vytříděné podle velikostí a zase se pomíchaly.
K98l93á43r98a 71T41r50n90k84o42v85á
Včera jsem skoro po třech měsících dokončila práci a hned jsem se tady opravdu potěšila.
P58a86v37e94l 24D20v17o96ř29á71k
Zásadně čtu pouze svoje verše, neboť těm jsem schopen porozumět. Např:
A já půjdu, půjdu, půjdu do hajzlíčka,
čeká na mne krásná bíla keramička.
N29a23ď76a 28D26u38b71c80o17v69á
Vzpomněla jsem si na veršík z jednoho leporela:
Sedí baba na buku
Učí se tam azbuku
Nebo
Fuňky, fňuky, fňuky, fňuk
Jaroslávek to je kluk
Mezi husy u rybníka
Posadíme pumprlíka
Napsal Fr. Šálek
- Počet článků 508
- Celková karma 32,82
- Průměrná čtenost 2199x
Facebook: Zdeňka Ortová, BLOG, BLOK, BLOČEK:
https://www.facebook.com/people/Zde%C5%88ka-Ortov%C3%A1/100006730388524