Milej blog!

Nejsem sice dáma a se žádným pánem (aniž světským křapíkem) jsem utéci nikdy nechtěl, ale podnes rád vzpomínám na letní „věčnou lásku“ ke krásné jamborce Sóně a na těch sedmnáct dní s ní „ve vostaváku“. Soňa je už kdesi ve věčných kočovištích, a mně zbyly krásné vzpomínky a mírná orientace ve slangu, zvaném hantýres.

Ale to je krásné, i slangově rozpustilé, paráda, děkuji!!!

Inu, ještě trochu pamatuju...