Zdenko, mám to podobné.

Nejčastější otázka "jaké berete léky, pane/paní?"

"No přece ty žluté".

A když se zeptám, jak se jmenují, jsem tu a tam v očích těch pacientů brán jako totální mešuge. Vždyť přecí každý doktor ví, že žluté prášky mají svoje jméno a je blbost se na to ptát.

Tomáši, přísahám, že se mi to taky jednou stalo. Nemohla jsem si zaboha vzpomenout, jak se jeden lék jmenuje a odbornému lékaři na jiném oddělení, než kde se léčím, jsem chtěla lék pojmenovat, já jsem si prostě nemohla vzpomenout. Tak jsem začala lék popisovat, snad i krabičku , no hrůza. Lékař měl trpělivost a spolupracoval. Přišli jsme na to. Ale o tom, kdo je tu mešuge jsem měla celou dobu jasno, byla jsem to samozřejmě já.

I jako neknihovnice občas dostávám neuvěřitelné otázky. Přestala fungovat pračka, ještě v záruce. Mladý muž, podle hlasu tak 25 let, na zákaznické lince se mě 10 minut vyptával: Je pračka řádně v zásuvce? Vyčistila jste šuplík na prášek? Pak přešel k: Jaký používáte prášek? Vyváříte? Jak často? atd. Po 10 minutách jsem to už nevydržela a vybouchla jsem: JÁ PERU DÝL, NEŽ VY JSTE NA SVĚTĚ!

Minulý týden byl problém s internetem, něco šlo, něco ne. Internet ano, televize ne, u některých stránek nekonečné načítám, načítám, načítám a nakonec nelze zobrazit. Po chvíli chatováním s podporou jsem už měla pocit, že jeden druhého považujeme za cvoka Jste teď připojená přes ten router, s kterým je problém? Samozřejmě, jak jinak bych zjistila, že je problém a jak jinak bych zjistila, že už je všechno v pořádku. Internet Vám funguje? Všiml jste si, že si píšeme?

Paní Milenko, tak tohle by si zasloužilo samostatný blog. No to je hrozný, i když úsměvný.

S tou všeobecnou vzdělaností je to různé. Vždyť před rokem přímo "zářil" jeden z prezidentských kandidátů na besedě se školáky, kteří z něho měli docela nefalšovanou legraci. A snad už jen pamětníci se pamatují na výrok Antonína Zápotockého, který zcela vážně pravil, že dělník který si přečte Rudé Právo je více vzdělán než absolvent čtyř semestrů na vysoké škole. A pak se divme!

Tak teď jste mě rozesmál, sice to, o čem píšete, je vlastně velice vážné, ale nemůžu si pomoct, zasmála jsem se.

Zdeni, rozesmála jsi mě. Ale poradím Ti, pořiď si křišťálovou kouli a až dostaneš nějaký opravdu záludný dotaz jako třeba s tou pošťačkou Smejkalovou, tak ji použij. Hluboce se do ní zahleď, udělej dramatickou pauzu a pak třeba řekni: "Nu, je to trochu zamžené, takže kam přesně jela vám říct nedokážu, ale je stoprocentně jisté, že tam je mlha."

Jeníčku, brala bych tě jako knihovnického asistenta, myslím, že by nám to moc pěkně šlo, i smíchu by bylo dost!

🙂 Přidám telefonát z historie, kdy se do knihoven zaváděl internet: "Dobrý den, u vás se dá připojit na internet? - A mohl bych přes Vás...?"

Paráda, to mě rozesmálo, děkuji!

Jednou mi jeden student u maturity tvrdil, že Hemingway napsal Na východní frontě klid. Málem jsme se s přísedící umlátily smíchy, po zkoušce. On zatím pobíhal po chodbě a křičel, že rupnul z češtiny.

Trojku dostal.

Já slyšel o studentovi co si nemohl zabpha vzpomenout na jediné dílo od Jiráska (Aloise). A zkoušející kývala hlavou a shovívavě říkala: "Vy máte v té hlavě Temno, že?"

Heč, my už víme, kde podat PPL, Balíkovnu, že do Z-boxu nedávat bez smártfounu se zapnutou polohou. Ale kdy má otevřena pošta, to zatím ne.😅

Klárko, koukám, že lékárna poskytuje služby všeho druhu, zkrátka informační středisko bez akreditace .

Zdeni, dneska to bylo prima čtení ...

Ani příspěvků čtení nebylo k zahození ...

Milá Vlastičko, moc děkuji a veršíku si vážím!!!

Parádní blogSbohem armádo jsem četla a Loučná se vlévá do Labe u Sezemic, kde to dobře znám

Jéé, Jitko, tak to bys mi taky mohla dělat asistentku, už jsem to nabízela Honzíkovi, beru vás oba, jo?

Zdeni, některé dotazy jsou roztomilé ty Ezopovy bajky mě dostaly

Zuzanko, to jsou roztomilé chvíle, kdy se statečně držím, abych malého tazatele neurazila úsměvem. Ani nespočítám, kolikrát jsem už odpovídala na otázku, kdo napsal Deník Anne Frankové.