Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

To jsme celí my, Češi

20. 04. 2017 8:31:56
V žádném případě nejsme národ závistivců, podvodníků a udavačů. To se nám jen někdo již celá léta snaží kvůli každé pitomosti vnutit národní rys sebemrskačství. To osočení je jako nevyžádaný e-mail, neotvírejte ho!

Jsem slušný člověk a věřím, že většina z vás taky. Píši fejetony, zajímavé vzkazy, nečitelné poznámky, zábavné e-maily, avšak nikdy anonymní dopisy, nezávidím panu Sýkorovi huňatějšího pudla, ani kolegyni menší číslo bot, nekorumpuji, ani se korumpovat nenechám, nekolabuji při pohledu na člověka tmavší pleti a mohla bych, protože já se prokazatelně neopálím ani po třítýdenním pobytu u moře.

Tak proč mě média průběžně deptají vážně míněným osočováním, že jsme národ závistivců, udavačů, zlodějů, rasistů, nemakačenků, podvodníků, a že se máme za to všichni kát, stydět, moc si nevyskakovat a zpytovat svědomí? Slušným lidem takové plivnutí do pěny poctivě načepované morálky jen ohne hřbet, zatímco s darebáky to ani nehne. Abych nebyla špatně pochopena. Burcovat proti konkrétním vyvrhelům – to ano, ale házet to kolektivně na všechny – tak to tedy ne! Odmítám, aby mi kdosi neviditelný něco takového soustavně podsouval.

Věděli jste například, že za druhé světové války kolaborovaly s nacisty tisíce Francouzů? To samozřejmě neomlouvá ani jediného našince, který se dopustil téhož. Já jen, že se v zemi galského kohouta za to nikdo na věky nepropadá hanbou, ale naopak oslavují tisíce svých válečných hrdinů, na něž mohou být právem hrdi. Každý národ má své podlé zbabělce, ale pro zdravé sebevědomí svých lidí vzpomíná především na ty, kdo si zaslouží obdiv a úctu. Nikdo z těch, kdo nezklamali, nesmí po zbytek života nést na hřbetě hanbu za ty, kdo zradili. Pokud to slušní začnou dělat, tak vítězí lumpové.

Své lumpy kráčející bahnitými zkratkami na míle vzdáleni od poctivé cesty, má zkrátka každý národ a nikdo na ně není pyšný. Ale taky nepropadá sebedestrukci, ani se v tom lidském marastu zbytečně nepatlá a neodstavuje své nesporné kvality na vedlejší kolej, aby kolem nich jezdili rychlíky plné syčáků, kteří na ně budou dělat dlouhý nos. Naopak si hýčká myšlenky na jedince, které stojí za to následovat, obdivovat je, zkrátka být nač hrdí. Tudíž místo toho, abychom při každé nepravosti říkali s despektem: „To jsme celí my, Češi,“ naučme se radovat ze všeho, v čem vynikáme, a toto pořekadlo si opakujme zejména v okamžicích úspěchů. Ani nemusíme podnikat archeologický ponor do dávné historie a opírat své pošramocené zbytky národní hrdosti až ke Komenskému. Možná se stačí líp rozhlédnout, možná kvalitněji zavzpomínat. Tak namátkou...

Mně je například potěšením, že Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka dokázali v přátelské shodě společně procestovat třiaosmdesát států světa a dělali tam Čechům jenom čest. V cestovatelské oblasti nás světově proslavil i doktor Emil Holub, a což teprve proslulý etnograf, botanik, fotograf a spisovatel Alberto Vojtěch Frič a Miloslav Stingl, Otakar Batlička... A to ještě zdaleka nejsou jediní, tak mi řekněte, proč se mám stresovat kvůli nějakému Votýpkovi nebo Šebestíkové, kteří na Kanárech o dovolené plundrovali švédské stoly?

A jdeme dál. Obrýlení celého světa mohou blahořečit našemu akademiku Otto Wichterlemu, neboť jim umožnil hledět na svět pomocí kontaktních čoček. Tak co je mi po nějakém Bradáčkovi, který si je před pěti lety vlípnul do oka jen proto, aby na složence umáznul nulu, když více než 100 000 000 obyvatel naší planety je používá k bohulibějším účelům.

Taky jsem pyšná na seriálového giganta Jaroslava Dietla, který dokázal svá díla opentlit tak kvalitními dialogy, že se o nich jeho současným následovníkům nezdá ani po rohypnolu. Objevitele krevních skupin doktora Jana Janského si považují zdraví i nemocní na celém světě. A jestli neznáte svoji krevní skupinu, tak byste raději neměli napichovat nožem ani nakládanou okurku. A co naše Božena Němcová? Psala krásně, ale neméně půvabně se do dějin literatury vkrasopsal i Ota Pavel, Bohumil Hrabal, Jaroslav Hašek, František Nepil, Jaroslav Seifert. A momentálně se do nich vpisují třeba Vlastimil Vondruška, Květa Legátová, Michal Viewegh, Ivanka Devátá, Jiří Žáček. Proč bychom se tedy měli přednostně zabývat nějakým panem XY, který smolí po večerech hanopisy, v nichž jmenuje tolik lidí, že si chudák na konci zaboha nemůže vzpomenout, jak se jmenuje on sám, tak se pro jistotu nepodepíše.

Říkáte, že jsem ještě spoustu úžasných osobností neuvedla? Že máme stovky šikovných sportovců, zpěváků, vědců, panovníků, hudebních skladatelů, filmových režisérů, malířů, architektů, fotografů a lékařů, kteří ve světovém měřítku více než obstáli? Ale to je úmysl. Chci vám dát prostor, abyste si vytvořili svůj pozitivní seznam a při jeho sestavování byli šťastni, že jste, kým jste. Ale i kdyby byl ten soupis dlouhý třeba kilometr, vsaďte se, že nakonec budete nejvíc ze všeho hrdi na své rodiče za to, že přivedli na svět tak úžasného člověka. :-)

Autor: Zdeňka Ortová | čtvrtek 20.4.2017 8:31 | karma článku: 38.34 | přečteno: 2644x

Další články blogera

Zdeňka Ortová

Za trestný čin uspořádejte grázlům hostinu

O vyspělosti našeho soudního systému jsem si zevrubně zapřemýšlela, když do domku maminky mého kamaráda vnikl grázl a pobodal starou paní nožem na koberce.

21.11.2017 v 9:45 | Karma článku: 30.94 | Přečteno: 1515 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Přibývá mladých žen, které odmítají rodit děti

„Nechci mít děti, devět měsíců mi bude zle, nasadím svůj život, zničím si tělo, zdraví i kariéru a pak přijde chlap, který si své odbyl sexuálním stykem a bude chtít dítě do střídavé péče, protože na něj prý máme stejné právo.“

15.11.2017 v 12:09 | Karma článku: 40.83 | Přečteno: 7902 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Věřící skeptik v nedostavěném chrámu v Panenském Týnci

Nedostavěný chrám ve mně vyvolal tak euforický pocit, jaký jsem snad ještě nepoznala. Byla jsem upozorněna, že se to může stát, ale my skeptici jsme na pocity a zážitky opatrní.

14.11.2017 v 16:52 | Karma článku: 18.61 | Přečteno: 543 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Pokus o očištění autorky erotické literatury

Osobně soudím, že se autorka erotické literatury nemusí nijak ospravedlňovat, že píše, jak píše, ani že píše, co píše. Vždyť ani autor detektivek to dělat nemusí, natož básník...

13.11.2017 v 10:57 | Karma článku: 17.84 | Přečteno: 619 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Zpověď až na samotnou dřeň.

Vrcholový fotbal je dnes, pokud se týmu daří i v Evropských pohárech, zlaté prasátko. Tomu odpovídají i milionové odměny za účast v pohárech. Hráči na to v mnoha případech nejsou připraveni a je snadné překročit hranici.

24.11.2017 v 19:14 | Karma článku: 9.69 | Přečteno: 331 | Diskuse

Jaroslava Indrová

Pro koho jsou víceletá gymnázia?

Příslušné instituce se stále častěji zamýšlejí nad samou podstatou víceletých gymnázií. Masivní odchod chytrých dětí ze základních škol, „kastování“ dětí, zhoršující se výsledky – to vše vyvolává diskuse.

24.11.2017 v 19:11 | Karma článku: 21.09 | Přečteno: 715 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Nahustit pneumatiky v Ústí nad Labem? Úkol téměř nadlidský!

Možná to znáte sami. Máte malý problém a myslíte si, že to rychle vyřešíte. Ale ono se to prostě nějak zadrhne, nebo co. A jak z toho pak ven?! Tak tohle potkalo mého přítele s kompresorem v Ústí nad Labem...

24.11.2017 v 19:02 | Karma článku: 15.44 | Přečteno: 419 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K masakru na Sinaji

O hrůzostrašném teroristickém útoku v sinajském městě Bir Al Abd jsem se dozvěděl za zvláštních okolností. Přišel k nám po vyučování desetiletý vnuk Tom, s nímž už léta jezdíme do Egypta na dovolenou.

24.11.2017 v 18:23 | Karma článku: 21.14 | Přečteno: 588 | Diskuse

Alena Kulhavá

Co je úplným odevzdáním se smrti na konci života? Jaký vztah to má se smyslem lidské

existence? Jde to vůbec dohromady? Co můžeme vědět o tom, co je po smrti a co jsou jen různé koncepce? Jak se můžete dotknout vlastní připoutanosti a vztahu ke smrti? I nečekanost smrti podporuje dobrý život. Jak?

24.11.2017 v 17:55 | Karma článku: 11.04 | Přečteno: 246 |
Počet článků 46 Celková karma 24.19 Průměrná čtenost 1616

Jsem knihovnice, aforistka, fejetonistka, autorka deseti knih (Koukejte do výstřihů, Století vhodné pro ženu, Milostné předehry, Miniaturní neřesti aneb Pokoušení aforismy...) Za knihu fejetonů Koukejte do výstřihů mi Obec spisovatelů ČR udělila v září 2016 Čestné uznání Ceny Miloslava Švandrlíka za nejlepší humoristickou knihu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.