Máte obavu nastoupit lázeňskou léčbu, protože nejste kavárenský typ a netoužíte po manželské nevěře? Potom mám pro vás řešení. Jmenuje se Luhačovice.
Když jsem včera napsala první blog z plánované série Lázeňské aférky, nečekala jsem takovou odezvu. Píšete mi nejen do diskuze, ale dostala jsem i spoustu e-mailů, v nichž jste mi někteří svěřili hodně osobní zkušenosti. Slibuji, že jsou u mě jako ve vatičce, prostě takové naše blogové tajemství.
A tak bych teď ráda ukonejšila ty, které lázeňský pobyt čeká, ale také ty, kdo o něm teprve uvažují. Každý máme své oblíbené místo, na něž nedáme dopustit. Pro mě to jsou Luhačovice. Jako dítě jsem tam absolvovala několik dvouměsíčních léčebných pobytů a ty mě doslova vrátily do života. Vracím se tam i coby dospělá. Dříve na klasické třítýdenní léčení, nyní spíš na wellness pobyty dle vlastního výběru. Cítím se tedy povolána uklidnit nerozhodnuté. V lázních skutečně nemusíte být nevěrní, nemusíte navazovat známosti s opačným pohlavím, nemusíte se jen povalovat a nudit (i když vše z pojmenovaného samozřejmě můžete). Naopak, doporučuji využít vše příjemné, co dalšího takový pobyt nabízí.
Luhačovice jsou proslulé nejen léčivými prameny a procedurami, které vás postaví na nohy, ale také překrásným, malebným prostředím pro potěchu ducha. Po procedurách můžete zvolit lenošení u kávy, poslech promenádního koncertu, prohlídku úžasné lázeňské galerie, procházku po rozlehlém parku a posezení na lavičce, večer pak návštěvu divadla, koncertu, přednášky, autorského čtení, ochutnávky vín a dalších příjemných činností. Pokud jste akčnější, pak si půjčte kolo a projeďte postupně nejen město samotné, ale i rozlehlé okolí, které vám učaruje, zahrajte si tenis, jezděte na kolečkových bruslích, zahrajte si bowling, kuželky... a nebo absolvujte jezdecký výcvik na koni.
Možná teď vrtíte hlavou a říkáte si, no bóže, lázně, co na nich je? Víte co? Odpovím pár fotografiemi, třeba pochopíte:
Jurkovičům dům je místo, kde tradičně bydlím a jsem tam spokojená vždy tak, že se mi nechce domů.
Moje první cesta vede k Ottovce, je lahodná a léčí.
Inhalatorium (vlevo) mám na dohled od Jurkovičova domu a hned naproti je kavárna Myslivna.
A po inhalaci honem tělo rozdýchat a rozhýbat procházkou.
Nemusíte mít výtvarného ducha, a přesto vás některé přírodní barevné kombinace hodně potěší.
Tak co vy na to? Že už opouštíte předsudky a lázní se nebojíte...
