Co báječného mi řekla Eva Pilarová

31. 07. 2019 17:01:10
Není slušné prozrazovat či tipovat věk ženy. Já říkám, že po čtyřicítce stejně pro tento případ existují jen numerické lichotky nebo urážky.

Když jsem si nedávno dělala malý soukromý průzkum, co se dotazovaným vybaví při vyslovení jména Evy Pilarové, hemžily se odpovědi písničkami. Nejčastěji byla zmiňována „Ach, ta láska nebeská,“ kterou proslavila společně s Waldemarem Matuškou. Oslovení vzpomínali i na hity jako „Sekáči jdou,“ „Já do hry dávám víc,“ „Dám tisíc dukátů,“ „Rodeo,“ Hrom aby do tě, lásko má,“... Ale padaly i zmínky o jejím fotografování, kuchařském umění a hereckých počinech divadelních i filmových. A vším se linulo jako příjemná parfémová vůně označení: dáma. Kdybych to měla shrnout, tak prototyp dámy, která když vstoupí do místnosti, muži automaticky galantně povstanou a přítomné ženy – odpusťte mi pregnantní vyjádření – si sednou na zadek.

A musela jsem souhlasit. Eva Pilarová oslaví devátého srpna významné životní jubileum. Když jsem před pár lety s paní Pilarovou dělala rozhovor, setkala jsem se s příjemnou, půvabnou, subtilní ženou plnou energie a velkých profesních plánů. Čekala ji tenkrát šňůra koncertů rovnou na třech kontinentech. Chystala se zpívat divákům v Austrálii, v USA i doma. Těšila se na nové fotografické počiny. Měla dobrý pocit z toho, že se naučila ovládat počítač, komunikuje bez problémů e-mailem a sama si proklestila cestičku programem na úpravu fotografií.

Svěřila se mi s tím, že se stále na něco těší. Třeba i na tak zdánlivou banalitu, jako že se zítra ráno probudí. Za sebe můžu říct, že znám spoustu třicátníků, kteří netuší ani to, co budou dělat o víkendu, a jejich jediným vroucím přáním je probuzení dlouho po obědě, aby jim den lépe utekl.

Paní Eva přiznala, že na jejím svěžím přístupu k životu se velkou měrou podílejí geny. Její - tehdy třiadevadesátiletá - maminka chodila na vysokých podpatcích, hůl pro ni nepřicházela v úvahu, jezdila na hory, cvičila jógu, a kdo prý ji neznal, hádal jí o dobrých dvacet let méně. A když si její dcera občas obula sportovní boty, neuznávala je. To je záviděníhodná zpráva. Zvláště pro ty z nás, které nespatřují svoji budoucnost na jehlových podpatcích, ale v ortopedické obuvi.

Není slušné prozrazovat či tipovat věk ženy. Já říkám, že po čtyřicítce stejně pro tento případ existují jen numerické lichotky nebo urážky. Tak navrhuji opustit matematické pole a Evě Pilarové popřát ještě dlouhou životní cestu polstrovanou pevným zdravím, životní pohodou a dalšími uměleckými úspěchy.

A pro ty z vás, kdo přesto prahnou po letopočtu narození této skvělé zpěvačky, mám připraveno několik průzračných indicií. Paní Eva se narodila v roce, kdy byl za pomoci padesáti dřevorubců a pěti párů koní na okraji Boubínského pralesa pokácen obrovský smrk určený pro německé hlavní město Berlín jako květnová májka. Je to rok, kdy přišli do Brna salesiáni a postavili v Žabovřeskách dřevěnou kapli, a zároveň rok, kdy v knize ABC králíkáře vyšlo pojednáni Ing. Václava Kálala o chovu činčily. V tomto roce také nabídl Klub československých turistů Pohorské jednotě Radhošť, aby se sjednotila. Že stále ještě netušíte? Tak to už vážně nevím, co s vámi. Musíte si tedy počkat ještě pár dní, nepochybuji, že pak jubileem paní Pilarové budou jistě média oplývat. Určitě ano, proč myslíte, že jsem si s gratulací raději pospíšila? :-)

P.S. A já jsem si pro vás vybrala z repertoáru Evy Pilarové písničku, která mi vždy přinese dobrou náladu:

Autor: Zdeňka Ortová | středa 31.7.2019 17:01 | karma článku: 28.82 | přečteno: 1320x

Další články blogera

Zdeňka Ortová

Pozor, důležité: Připravte si svoji krabičku poslední záchrany

Kamarád Petr si do krabičky dal kartičku zdravotní pojišťovny. Až ho ztroskotaného v divočině najdou, nebude mít oplétačky se zdravotníky.

23.8.2019 v 8:16 | Karma článku: 32.68 | Přečteno: 1695 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Jak mě vyzval k tanci Vlastimil Harapes

Vlastimil Harapes je coby bývalý sólista baletu Národního divadla natolik tanečně zdatný, že si jeho „Smím prosit?“ každá žena musí vyslechnout s nadšením.

22.8.2019 v 6:58 | Karma článku: 27.59 | Přečteno: 788 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Kdo umístil do škol švédskou bednu a bradla, ten nemůže být normální

Hodiny tělocviku na základních školách by měly žáky dovést k lásce k pohybu, a ne k polykání antidepresiv.

18.8.2019 v 6:43 | Karma článku: 34.52 | Přečteno: 1709 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Školní teror: bradla o nestejné výši žerdi a matematické slovní úlohy

Na povinnou školní docházku mám ty nejkrásnější vzpomínky, i když mi na základce nikdo nenabízel drogy...

17.8.2019 v 8:44 | Karma článku: 28.84 | Přečteno: 2058 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Jan Amos Komenský – Pres Boží

To jest kratičké rozvážení slov Jeremiáše proroka: tlačil pán presem pannu dceru judskou; v kterémž se cíle a užitečnosti trápení a zámutků při pobožných vyhledává a považuje.

25.8.2019 v 6:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 |

Karel Sýkora

Tomáš Akvinský – O vnímání

Svatý Tomáš Akvinský OP byl katolický filosof a teolog scholastické tradice. Jeho práce znamenala vrchol scholastiky. V římskokatolické církvi patří mezi 36 učitelů církve a platí za jednu z největších teologických autorit.

24.8.2019 v 16:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 |

Ladislav Kolačkovský

Jdi, poutníče, a zvěstuj, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám. Padlým sanitářům

V areálu Všeobecné nemocnice v Praze (Karlovo náměstí č.o.34) je polozapomenutý výjimečný pomník sanitářů Velké války, který byl po desítky let stranou zájmu lidí, odsunut do minulosti. V roce 2018 byla dokončena rekonstrukce.

24.8.2019 v 11:02 | Karma článku: 23.55 | Přečteno: 469 | Diskuse

Karel Sýkora

Eric Serra – The Experience of Love

V roce 1995 byl Eric Serra vybrán, aby složil hudbu k bondovce Zlaté oko. Ta byla ale tak trochu avantgardní v porovnání s předchozími bondovskými soundtracky a získala u kritiků velmi smíšenou odezvu.

24.8.2019 v 7:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 |

Karel Sýkora

Otče náš ve svahilštině

Svahilština (Kiswahili) je bantuský jazyk používaný ve východní Africe. Pro většinu mluvčích nejde o jazyk mateřský, ale především o dorozumívací a společně s angličtinou jde o nejdůležitější linguu francu východní Afriky.

22.8.2019 v 4:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 |
Počet článků 244 Celková karma 30.06 Průměrná čtenost 2214

Jsem knihovnice, aforistka, fejetonistka, autorka deseti knih (Koukejte do výstřihů, Století vhodné pro ženu, Milostné předehry, Miniaturní neřesti aneb Pokoušení aforismy...) Za knihu fejetonů Koukejte do výstřihů mi Obec spisovatelů ČR udělila v září 2016 Čestné uznání Ceny Miloslava Švandrlíka za nejlepší humoristickou knihu.

https://www.facebook.com/profile.php?id=100006730388524

Najdete na iDNES.cz