Jak sbírat houby s dítětem, které bolí nohy a má hlad

18. 09. 2019 7:33:05
Houbaření je zdravý koníček. Dlouhou chůzí na čerstvém vzduchu posiluje tělo a zklidňuje mysl. Ale jen do chvíle, kdy se s vámi na houbařskou výpravu vydá potomek,který hned za prvním smrkem kuncá, že ho bolí nohy a chce jít domů.

Věděli jste, že na našem území roste asi tři tisíce druhů hub, z nichž je takřka tři sta jedovatých, že v porovnání s jinými Evropany jsme my Češi vyloženě národem houbařů, a že existuje i mykomapa, která ukazuje, kde v danou chvíli houby nejvíc rostou?

Já vím, určitě máte své osvědčené místečko, kam chodíte houbařit možná od dětství, nikomu o něm ze sběratelsko-bezpečnostních důvodů nepovídáte a nějaká mykomapa vám může být ukradená. Chápu. Také máme svoji oblíbenou lokalitu. Jezdíme tam snad už třicet let, ale neodtajním vám ji. Ne snad, že bych nechtěla, houbařský hamoun vážně nejsem, ale když já tam za celá ta léta pořád ještě netrefím. Má prostorová orientace je prostinká. A pokud by mě zde rodina zapomněla, budu poustevničit tak dlouho, dokud mě nevyhledá policejní vrtulník s termovizí.

Jsou však i sváteční houbaři, pro něž je každá výprava do lesních porostů něco jako prvovýstup pro horolezce. Jedním z nich je i můj kamarád. Chystal se vloni na houbařskou výpravu poprvé i s pětiletým synem. A kolega mu v práci poradil osvědčený fígl pro případ, kdy pochod se skloněnou hlavou nepřináší kýžené houbařské výsledky a prcka začnou bolet nožičky. To se prý z košíku vyjme nějaký hodně povedený hříbek s velkou blýskavou hlavičkou a jeden z členů výpravy se s ním vydá kupředu, aby ho na nějakém nepřehlédnutelném místě vkusně naaranžoval. Pak už se jen dítko tím směrem nenápadně navede a jeho radost z čerstvého úlovku je veliká. A motivace pro další toulání po lese jakbysmet.

Je dobré být poučen, pomyslel si kamarád, když ke fňukací epizodě skutečně došlo. Na dně košíku se mu v tu chvíli choulilo pár dutonožek, jeden zakrslý kozáček a jeden výstavní hřib žlutomasý. Manželce dal významným mrkáním najevo, aby odlákala synovu pozornost a hříbek putoval z košíku ke kořenu statné borovice, k níž kamarád rychle dospurtoval. A pak už oba rodiče znuděného chlapečka postrkovali, navigovali a nutili ho obhlížet okolí všech statných borovic. Po půl hodině marného hledání naaranžovaného objektu kluk řval jako túr, že má hlad a už chce jít domů, a po kamarádovi chtěla jeho žena vysvětlení, proč že si vzala takového pitomce, jelikož jejich naaranžovaného hřiba už nenašel ani on.

A tak všem s chatrným orientačním smyslem doporučuji, aby se na houbaření pro všechny případy předem dobře vybavili. Do batůžku nezapomeňte zabalit svačinu, mobil, lahev s pitím, baterku, suché oblečení, sirky, nůž, kapesníky, náhradní obuv, repelent, buzolu... Co že vám není jasné? Aha, kam dáte houby? Prosím vás, budete mít v hlubokém lese co dělat s tím, abyste neztratili z očí kamarády a příbuzné, tak jaképak hledání hub.

Autor: Zdeňka Ortová | středa 18.9.2019 7:33 | karma článku: 30.01 | přečteno: 1085x

Další články blogera

Zdeňka Ortová

Vloni jsem si na StarDance stěžovala, letos se chytili za nos

Ledva jsem si vloni postěžovala, že StarDance diskriminuje spisovatele, tak ejhle, už se organizátoři taneční soutěže chytili za nos.

14.10.2019 v 15:47 | Karma článku: 13.78 | Přečteno: 371 | Diskuse

Zdeňka Ortová

A co vy, máte už svoji písničku na poslední cestu?

Dnes není trendy poslední rozloučení v obřadní síni, ani pohřby. Když někdo zvolí klasický pohřeb, hned ho řadíme do kategorie těch, co nosí škapulíř a pečou cmundu na rozpálené plotně.

13.10.2019 v 8:33 | Karma článku: 20.76 | Přečteno: 773 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Marně na poslední poctě Karlu Gottovi hledám nějakou tu zmiňovanou hysterii a cirkus

Nikdo nemlátí hlavou o zem, nikdo se teatrálně nehroutí, nikdo neštká jako na Národním, aby se „proslavil“, nikdo neposkakuje před televizními kamerami, jen aby byl vidět.

11.10.2019 v 13:15 | Karma článku: 42.43 | Přečteno: 1870 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Odpusťme sami sobě, že nejsme dokonalí

To, že nejsme dokonalí, není náš nedostatek, ale zdvořilá přejícnost. Dáváme tím prostor k vyniknutí ostatním.

10.10.2019 v 9:22 | Karma článku: 17.15 | Přečteno: 437 | Diskuse

Další články z rubriky Hobby

Valtr Sodomka

Kamna do pasivního domu aneb gumy na diesel

Rád bych se věnoval konkrétnímu případu, i když samozřejmě s hlubším přesahem. K zamyšlení mě donutily jednak opakované dotazy „odborné veřejnosti“ na nedávné výstavě For Arch, ale zejména diskuse na Facebooku z tohoto týdne.

9.10.2019 v 7:32 | Karma článku: 23.02 | Přečteno: 877 | Diskuse

Tomáš Prachař

Lovecké deníky, aneb jak komerční lov pomohl zachránil jeden druh od vyhynutí.

V jednom z předchozích článků jsem nastínil jak může regulovaný poplatkový lov paradoxně přispět k ochraně zvířat. Nyní se můžeme podívat na jeden konkrétní příklad v podobě pakoně běloocasého.

8.10.2019 v 6:30 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 267 | Diskuse

Jiří Turner

Jak ten pejsek roztomile funí! Nefuní, dusí se!

Člověk vyšlechtil stovky psích ras. Smyslem bylo psy uzpůsobit pro jejich různá užití. Nejdříve si lidé počínali intuitivně, potom si vzali na pomoc vědu, a pak se asi úplně zbláznili a začali rozvíjet i psí indispozice a nemoci.

10.9.2019 v 10:31 | Karma článku: 40.58 | Přečteno: 5719 | Diskuse

Nataša Richterová

Každej chvilku tahá pilkr

Poprvé jsem se vyděsila, když jsem uviděla, co tahám z moře. Slizovitý tvor vyfukoval vodu z vaků, kroutil se a já ho raději pustila. Chlapi brblali.

5.9.2019 v 17:54 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 533 | Diskuse
Počet článků 265 Celková karma 30.60 Průměrná čtenost 2357

Jsem knihovnice, aforistka, fejetonistka, autorka deseti knih (Koukejte do výstřihů, Století vhodné pro ženu, Milostné předehry, Miniaturní neřesti aneb Pokoušení aforismy...) Za knihu fejetonů Koukejte do výstřihů mi Obec spisovatelů ČR udělila v září 2016 Čestné uznání Ceny Miloslava Švandrlíka za nejlepší humoristickou knihu.

https://www.facebook.com/profile.php?id=100006730388524

Najdete na iDNES.cz