Jmenuji se Nelinka a jsem velice šťastný pudlík (2)

Je opravdu tak divné, k nepochopení a proti logice, když z celého prasete nakonec přineseme domů jen malý kousek?

Jsem sice zatím jen štěňátko, ale dneska jsem se musela nad sebou trochu zamyslet.Moje panička je na rozdíl ode mě totiž hrozně pracovitá a shánčlivá.

Zatímco já jsem hopsala s balónkem, ohryzávala kousací uzlík, hrabala nožičkou v záhonu, utrhla něco hořkého, co šlo špatně vyplivnout a pak spala v pelíšku, tak ona zatím někde ulovila kuře a prase.

Kuře sice přinesla domů celé, ale už oškubané a v igelitce, takže jsem neviděla, jak ho ulovila. Taková škodaaa, víte, jak jsem se mohla poučit a možná i pobavit?

Větší záhadou je, jak naložila s vepřovým? No řekněte, je normální, že když už se jí povedlo čuníka uštvat, tak z něj domů přinesla jen kousek krkovičky? Proč tak málo?

Vysvětluji si to tak, že Zdení je hodná a o ulovené prase se rozdělila s méně šťastnými lovci.

Abych jí tu ztrátu vynahradila, honem jsem ulovila malého lva a přinesla jsem jí ho až do postele. Snad při pohledu na něj nebude tak hrozně ječet jako včera, když sousedovic kočka přes náš dvorek nesla v hubě myš.

Tak pac a pusu a přijďte si mě příště zase přečíst, jo?

1. část:

https://zdenkaortova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=692172