Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zapomněla jste na "Turecký med" ;-D.

Radost všech maminek v dobách, kdy automatická pračka bylo sprosté slovo :-).

1 0
možnosti
Foto

Ale to máte pravdu, na turecký med jsem opravdu zapomněla. Asi jsem se mu podvědomě vyhýbala, že mám čerstvě vytržený zub.:-)

0 0
možnosti
Foto

Jéé láčenky, to by mě teď zrovna zachutnaly! :-P Moc rád chodím na farmářské trhy a když zrovna nenakoupím, tak se alespoň dívám, co by se tam koupit dalo příště. Prodavači většinou přidají ke zboží úsměv. V:-)Ten je zdarma a je hrozně nakažlivý! R^Karma.

1 0
možnosti
Foto

Taky mám pár oblíbených farmářských míst. V tom horku by se krásně studený lák z okurek pil jedna radost.:-)

0 0
možnosti
Foto

Zdeni, smutná realita. Lidi spolu mámo mluví. My doma mluvíme pořád. Tedy hlavně já. A potom Saša, když se, vrátí domů. Co, kdy, kde, jak, proč. Všechno probereme. Smejeme se a hovoříme i večer u TV, protože nás moc nezajímá, co tam dávají. U nás platí, být u sebe blízko. A mluvit. Říkáme si opravdu všechno.

Já sama všude zdravím, každému i cizímu, preju hezky den. Ti starší se většinou diví a jsou milé překvapení.

asijští turisti, kteří se vždy usmívají a mavaji, zdraví své krkolomné "dobyde".... jsou tak sympatičtí.

Zdeni, komunikace je důležitá. Krásné a pravdivé písmenka jsi napsala. R^

3 0
možnosti
Foto

Bohunko, přesně tak to vidím i já. A zdvořilost dodržuji i v knihovně. A děti to vnímají. Jako odměnu pak beru, když mi samy od sebe přejí třeba pěkný víkend, hezký den, abych se měla dobře a podobně.

1 0
možnosti
Foto

R^Vmoc hezky napsáno a pravdivě.

1 0
možnosti

Zdeničko, krásně napsané a velká pravdaVR^. Moc vám děkuji;-).

2 0
možnosti
Foto

Já děkuji Vám, Beatko!!!

0 0
možnosti

I52v66a57n 11M74i89n19á59ř

20. 6. 2019 18:45

Pamatuji, že v padesátých a šedesátých letech - toto zcela lidské chování, ještě existovalo. Lidé se spolu běžně dávali do rozhovorů v tramvaji (tehdy se v Praze říkalo elektrika) a pokud si to nestačili dopovědět - jeden z diskutérů, s tím druhým, klidně vystoupil. Malé děti oslovily dospělé, když nevěděly, kolik je hodin. Kuřáci si s radostí a ochotou vzájemně připalovali. Pokud se mimopražtí ptali na směr cesty, nebo ulici, shluklo se hned několik ochotných Pražanů a .. radil jeden přes druhého. Nakonec se vždy našel někdo, kdo dotyčného k cíli osobně dovedl.

1 0
možnosti
Foto

Je to pravda. Lidi spolu málo mluví nejen venku, ale i doma v rodině. Snad jim to konečně začne scházet a znovu objeví kouzlo ztraceného. Kéž by!

0 0
možnosti
Foto

Něco na tom bude, o to více mne potěší téměř nevídaná věc: milý prodavač ve specializovaném obchodě mi ochotně radil, které zboží vybrat, a i když později zjistil, že nemá přesně to, co potřebuji, klidně mi doporučil konkurenční krámek o dvě ulice dále...:-):-)R^

1 0
možnosti
Foto

Tak to je milý zážitek! Že už by lítaly první vlaštovky? :-)

0 0
možnosti
Foto

Paní Zdenko, jak se má někdo na mě usmát, když já se mračím? Takže, skoro jako všecko, záleží jen na mně. Ale když jste v různých spolcích, o lidské teplo nouze není. A k těm tržnicím. Takové ty opravdické, které popisujete v článku, znám jen z vyprávění babiček. Celkem obstojné byly ještě za socialismu - prodávali jsme (jako rodina) přebytky ze zahrady (poplatky za místo směšně nízké). Ale v devadesátkách velké zklamání - zbyrokratizování. Na tržištích pak prodávali lidé to, co nakoupili ve velkoskladech, zboží měli stejné jako v kamenných obchodech. Úplná degradace trhovců. Teď se občas někde něco děje, ale ceny jsou tam nekřesťansky vysoké, a tak nezbývá než nakupovat jen v supermarkáčích; ty nakonec docílily toho, co tady chtěly.

2 0
možnosti
Foto

To je věčná škoda. Takové ty klasické trhy jsem měla vždycky moc ráda a stýská se mi po nich. Děkuji Vám za zajímavý příspěvek do diskuze.R^

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS