Zdeňko a teď už bude jenom líp

Jitu, samozřejmě že bude, už musí! A díky našemu pravidelnému messengerovému povídání se uzdravování bude blížit každým dnem!

Jak to jen říct...veselý pacient - půl zdraví a potěcha pro lékaře.

Zdenko, sice ne formou SMS, ale přes diskusi pod blogem. Hodně rychlou úzdravu přeji

P.S. při vší smůle je nakonec lepší, že máš zdrátovanou nohu. Pokud by to byla ruka a nemohla bys psát, bylo by to ochuzení pro mnoho Tvých čtenářů.

Tomáši, to jsi hodný, děkuji!

Abych pravdu řekla, snažím se skoro vždy udržovat dobrou náladu. Dělala jsem to i na nemocničním pokoji. A tak se stalo, že zdravotní bratr na něm vždy trávil o trošičku víc času, než potřeboval převaz mých operačních ran.

Zdeni, přeji ti úspěšné uzdravování! To kafe bych si někdy ráda dala s tebou, protože je radost tvé historky číst, takže naživo to musí být dvojnásobný zážitek, asi jako lahodné café doble.

Pavlí, Ty jsi mi to napsala tak krásně, že si musím jít to ranní kafíčko udělat. Děkuji Ti za přání. Snad už to půjde k lepšímu. Ovšem - bohužel - ještě měsíc budu doma. Chůze jen v ortéze s berlema. Ale už v ní nemusím spát, jupíííí.