Paní Zdenko, to je sranda, zrovna Alenka v říši divů může za to, že tady na blogu už pár let, s kratšími přestávkami, musím otravovat. Hledala jsem totiž na internetu text k této písni a vyjela mně Alice Barešová, v tom čase úspěšná blogerka. Do té doby jsem o nějakém blogu neměla potuchy, a najednou pestrá plejáda zajímavých lidí, autorů i diskutérů s legračními přezdívkami. Po mnohých se slehla zem a stovky jejich článků jsou nadobro pryč, ale přišli noví a také zajímaví, jako například Vy.

S tou poslední písničkou mě nehoňte, já vím, že času už nemám příliš, bude to však mezi tou ohromnou spoustou nádhery těžký oříšek.

Teda, paní Jarmilko, to se to sešlo, co? Alenka jako symbol Vašeho výskytu na blogu, to je sympatické.

A s písničkama se to má tak, že bohatě stačí, když máme nějakou, kterou si rádi zanotujeme, když je toho potřeba, protože ještě důležitější než píseň na rozloučenou je ta, která (nebo které) nás provází životem.

A víš, že už jsem o tom taky párkrát přemýšlela? Takže to budu mít za domácí úkol a dám vědět...včas

Dobrá, vyčkám, až si vybereš.

A pustila jsi si tu moji?

Vybral jsem si tuto: https://www.youtube.com/watch?v=4s70KUkMJPw

Snad mi budete věřit, že se fakt neopičím, ale to je taky jedna z mých hodně srdečních melodií. Robin ji nazpívat úžasně. Často si ji pouštím v knihovně a i dětští čtenáři se mě okouzleně ptají, co to je, že se jim to líbí. Tak tomu říkám uznání.