Zdeni, bývávalo. Skoro vše je zrušené, jsou tam předražené obchody. Ale kdo hledá, najde vždy. Jen to dá více úsilí.

Soni, máš pravdu, ale přesně tohle u nás bohužel není možné. Cokoli tu zmizelo, nebylo ničím nahrazeno. A tak jen ubývalo a ubývalo... hledat není kde. Já si snad nakonec budu muset něco otevřít sama .

Čtení i psaní preferuji doma v klidu, ale ani tak štamgastem nikde nejsem. I když nebydlím v úplně malé vesnici, těm hospůdkám se tu zkrátka nějak nedaří, kavárna už také provoz ukončila, a už není pomalu ani kam jít posedět s kamarády.

Bohužel, hodně podobné je to momentálně i u nás.

Ale jinak... doporučuji vyzkoušet alespoň to čtení někde v kavárně. Třeba mimo bydliště, kde je člověk anonymní. Dokud jsem to sama nezkusila, nevěřila bych, že mi to bude příjemné.

U nás na venkově není problém být štamgastem v té jediné hospodě, kterou tu (zatím) máme. Jen mě zatím nenapadlo, že bych tam něco psal. Možná by stálo za to, to zkusit.

Nu, dobrá hospůdka není k zahození. Ale tipla bych si, že tam je lepší klábosit s kamarády. Při tvůrčí práci by se tam mohl člověk stát podezřelým.

Mila pani, neda me to, abych se nepridal. Kdyz jsem prisel do USA, kava byla hrozna, abych ji mohl vubec pit, lil jsem do ni mleko. To mi zustalo dodnes, i kdyz Starbucks ma kavu skvelou. A tato kavarna je pro mne nejenom tim, co jste vyjmenovala v uvodu ale nedilnou soucasti meho byti. Nic bohemskeho, ale skoro nutnost nabyta lety. Vstavam ve tri rano, za domem kde bydlim je les a v nem zdivocele kocky, ktere zde nechali nekteri co se odstehovali.Postavil jsem jim boudu,dal stare prosivane deky a chodim je krmit, Pak do Xsport, zaplavar si, abych se fyzicky probudil.V 5 otvira Starbucks, kde se budim dusevne. Srovnam si v hlave co vse musim, A neb jsem stary jak Metuzalem, pisi si to, neb pamet selhava. V 6 hodin zacjna ma prvni road, zavest deti do skoly. Jsou telesne postizene, ale fantasticke, chytre a kouzelne. Po devate jsem zpatky v Starbucks. Rano platim normalne, mala kava $2.32, ale dalsi dve navstevy, neb jsme za ta leta skoro rodina, me uctuji pouze 0,54 centu, coz Starbucks dava, tedy pokud neodejdete a mate kelimek. Jiste, zname se jmeny a v pet rano, kdy vlastne otviram, si popovidame,zabrbleme, kdyz je pondeli a mame radost z patku. Proste jak vidite, kavarny nejsou jen pro bohemy.

Pane Ladislave, no to je báječné, moc Vám za toto krásné vyprávění děkuji. Přesně tak má vypadat souznění zákazníka s milým prostředím, kde rád mimo domov pobývá. Je velice příjemné, když člověk takovou oázu má.

U nás je to Laskavárna, už jsem ti o ní říkala. Jsou tam příjemní obsluhující a pohodové posezení. Tak to má být

Já vím, však už ten název zve k posezení!

S dcerou chodíme v LBC do kavárny Praha, neb tam nejméně huláká hudba ,,,,

Ale tentokrát jsme si řekly - aha - příště to asi nebude Praha.

Neb dámy větraly a otrvřely na nás dveře a dcera od té doby kapesník často do ruky

béře ...

Vlastičko, Vy to umíte tak krásně vyjádřit, že je radost si Vaši poznámku přečíst!!!

Budeš se smát, ale mně chutná ledové kafe z Mekáče. ta zmrzlina mi tam moc chutná.

Jinak vyloženě oblíbenou kavárnu nemám, ale v kočičí už jsem byla třikrát.

Tak já jsem v klasické kočičí bohužel nebyla, ale ve Slaném jsem jednou popíjela kafčo a najednou se mi něco otřelo o nohu. Kočička to byla. Patří snad někomu z personálu, jestli jsem to dobře pochopila. To víš, hned jsme se kamarádily. Odložila jsem knihu a drbala parťačku na bříšku.

Já si čtu a píšu (třeba teď) doma a do svých dvou oblíbených restaurací chodím hlavně na pivo a na pokec.

To je správné. Člověk by měl mít malé zázemí i mimo svůj byt.

Jsem štamgastem v parku na lavičce, ale nemohu jako správný důchodce drobit starý rohlík ptáčkům, protože já nevím proč, ale žádní tam neběhají, byť zjara mi krásně hulákají do okna... Název U růžové kremrole mě nadchnul...

Naděnko, ani nevím, jestli se tak nějaká kavárna skutečně jmenuje. Kdyby ano, bylo by to pro mě milé překvapení.

Venkovní lavička je taky milé místo, dobře se tam regeneruje, čte, rozhlíží, ale píše se tu nešikovně.

Oblíbenou kavárnu, ani cukrárnu nemám, ale "Já mám zahrádečku....". Sil mně sice ubylo, každý záhonek mě utahá, ale lebedím si tam. Pozoruji jak se mění mraky. Než přejdou od severu na jih mají spoustu tvarů a podob. Miluji vlaštovky a podobnou "havěť". I pár kytek tu kvete. Je to takový film zdarma a na zdravém vzduchu.

Věruško, to je ozdravné na těle i na duchu. A dokonce lepší než televize!