Zdeni, důležitější je tátovo zdraví a spokojenost Tvých rodičů, a ne to, co si pomyslí a napovídá každá klepna, která nemá na starosti nic jiného, než pomlouvat druhé. Já málm lidi ráda, ráda s nimi povídám, ale na jejich mínění příliš nedám.... To je jako aprílové počasí. Přeji Tobě - i Tvému tatínkovi dobrou mysl a hodně zdraví.

Mirečko, děkuji moc a přeji příjemně prožitý večer!!!

Klidně jste si měla nakoupit všechno, co jste chtěla. I v "normálních" dobách jsem potkával v supermarketu lidi s vrchovatě naloženými vozíky a nikdo jim nespílal.

Nu, zkusila jsem to, ale to víte, do té jezdící tašky se toho moc nevejde.

Vyhlížela jsem Vás a sláva, dočkala jsem se.

Nejdříve přeji tatínkovi zdraví a radost. Zdeničko, v té záplavě blogů o koronaviru jsem přestávala blogy číst. I Zdeňka už o tom píše??? Naštěstí píšete na "stejnú notečku" se mnou. Já osobně bych raději nakupovala několikrát, než rozšiřovala paniku. Teď už si to můžete dovolit, když nožka slouží. Chodíte přece jen na jarní zdravotní procházky a přitom něco koupíte. Moc zdravím.

Jo a šediny se v blond vlasech ztratí, takový moderní melír.

Zdeni, jsem moc ráda,že je tatínek doma. Tvoje laskavá duše mu bude výbornou rehabilitací. A ten nákup? No, nejlíp udělat, jak je potřeba. Znáš lidi, a to o té holi a psu. Když nakoupíš moc, budeš křeček, a když málo, tak skrblík.

Moc držím palce, ať jde vše k lepšímu!

Maruško, to je od Tebe moc milé. Nu, už ten domácí potravinový deficit vylepšuji, každý den něco a je po hladu.

Na mě se taky včera několikrát někdo podíval jako na cvoka, co dělá zásoby a přitom už zásobu tuku navíc má. Jednu paní jsem pustila ke kase před nás, když jsme teprve vyndávali z košíku a ona měla tři věci. Za námi ve frontě pak byli dva muži, každý s nákupem, co se dal odnést bez bez tašky v ruce. Z obchodu jsem se snažila utéct co nejrychleji a teprve venku jsem si řekla, že na to kašlu, co si kdo myslí. Denně vařím pro tři dospělé. Syn na VŠ si taky odváží tašku jídla pro čtyři další. Příště si to řeknu dřív, než vlezu do obchodu.

Ještě že ten virus přišel až rok po tom, co jsem dělala bramborový salát pro osm puberťáků, to by teprve byly pohledy

Jéé, to jste popsala moc pěkně!!! A ten bramborový salát pro osm puberťáků, ten bych fakt chtěla vidět.

Člověk se neustále pere mezi několika možnostmi. A víte, které chování by bylo naprosto bez přetvářky? Nakoupit, jak potřebuji, a přihlížejícím v obchodě vysvětlit, jak jste nám to vysvětlila ve svém článku. Možná byste tam byla lidem pro legraci, ale to už tak v životě bývá, že upřímnost je legrační. Odhaduji, že jste se zachovala nějak zvláštně, takže nemá pravdu ten, kdo si myslí, že jste se vykašlala na mínění jiných a pořádně nakoupila, ale pravdu nemá ani ten, kdo si myslí, že jste skoro nic nekoupila.

No přesně tak, odhadla jste to správně. Nakoupila jsem jen to, co se mi vešlo do pojízdné tašky. Ona má své limity, tak toho nijak moc nebylo.

Tatínkovi přeji brzké uzdravení. Jeho přístup k životu mu pomůže. Moje mamča přehlédla schodek a zlámala si několik žeber a to na několikrát+ klíční kost.

Byla naštvaná na celý svět, dokonce na na nás děti. V nemocnici byla dlouho a byla hodně nepříjemná.

Ale jednoho dne jsem ji řekla, jestli nezmění svůj postoj, bude se hojit dýl a nebudeme za ní chodit nebo nás jenom peskuje.

Když jsem za ní přišla další den. Vítala mě zase moje maminka, takovou jak ji znám. A bylo lépe.

To nakupování už to tu všichni napsali. Lidi neřešit nakoupit si co je třeba.

Milá Dani, to je moc pěkný příběh s maminkou, i když je jasné, že musela trpět bolestmi, vyřešila jsi to dobře. Jak se pacient začne utápět sám v sobě, je asi nejlepší na něj trochu vybafnout a vrátit ho zpět. Člověk to vlastně nedělá jen sám pro sebe, ale i pro něj. Pak to uzdravování jde hned k lepšímu.

Samozřejmě karma a kdyby to šlo, tak několikanásobná. I když... protože su strašně chytrý, tak vám dám ještě jednu přes internet z mobilu, takže aspoň tak.

Myslím, že byste si měla nakoupit to, co potřebujete a tak, jak jste zvyklá a naprosto se vy...kašlat na to, "co tomu řeknou lidi". Já nakupuji taky co potřebuji - cca 1x basu plnotučného Radegastu, čerstvý chleba no a pár věcí k tomu. Myslím, že ani obchodníci, ani výrobci potravin se mne moc radosti nemají. Vajíčka mám od svých slepic, masa víc jak půl mrazáku, brambory, cibuli a jabka kupuju vždycky na podzim na celou zimu, slivovice mám dost aj na pohřeb. Kdyby náhodú...

Tatínkovi přeji stále stejnou vitalitu a všem okolo zdraví a štěstí. Já mám kamaráda, jedenatřicátý ročník, s kterým chodím docela pravidelně na pivo a ten ještě obhospodařuje skoro dvacetiarovou zahradu a jeho vitalita mi dává přece jen nějakou naději, že by to třeba i nadále nemuselo být úplně jenom o "drobení ptáčkům", papučích a televizi.

Pane Jiří, to jste napsal opravdu moc krásně, děkuji Vám za to!!!

A máte pravdu, vitalita některých dříve narozených je obdivuhodná a člověk si jen přeje, pokud se dožije, aby na tom byl stejně. Moc obdivuji všechny, kdo si navzdory stárnoucímu a bolavému tělu zachovají mladou mysl. S takovými lidmi je radost pobýt.

Poněkud se tomu divím. Nakupovat jsme jeli až o nějaký den později a nakoupili jsme všechno co nám chybělo.

Pane Slavíčku, děkuji za návštěvu, ale že Vy jste četl jen nadpis?

U nás je taky všeho hojnost.

Zdeni, potřebuješ to? Potřebuješ, tak co, prostě si nakup. Nebo zavolej Rohlík (a pod), oni Ti to přivezou až domů

Mě v sobotu vytáhl z postele. Nečekala jsem, že dorazí hned na začátku zvoleného časového okna, no.