když jsem byl v Ame, tak mě dosti nejprve štvalo, že je vždy vše vynikající a všichni se mají dobře a tak jsem je provokoval zcela úmyslně, že jsem na pozdrav odpovídal se zářícím úsměvem it can always be better, nejprve rozpaky, pak si spolupracovnící zvykli a já jsem prostě přebral jejich hantýrku, vše je výborný a cítím se taky tak a radostně to používám i doma.

Podobně rozpačitě působí otázka, když někoho náhodou potkáte a on se Vás zeptá: "Co tady děláš?" A nebo, když někumu (ne z Vašich blízkých) při loučení říkáte "na shledanou", chcete ho pak opravdu ještě vidět?

Má teta používala v tom případě - sbohem (S Bohem). I když to prý neznamená absolutně - už tě nechci vidět

My, odkojení Haškovým Švejkem, na dotaz "jak se máš?" odpovídáme stručně Palivec, což je synonymum pro "stojí to za ...".

Takhle heslovitě to zní slušně a ještě je to vtipné!

Odpovím upřímně: mám se dobře a představ si, že dnes už potřetí slavíme Vánoce! No řekni, že by leckdo mohl i závidět? Ale to se jistě nestane, neboť lidi jsou přející a zvlášť v tom novém roce.

Zdeni, já přeji nám všem hlavně pohodu a konečně klídek.

... s obavou se ptám - není to skleróza? Ne, hlavně si to užijte - Na zdraví!

Mám moc ráda tyhle a podobné úvahy, doufám, že v tom budete pokračovat v dalších článcích. Spadá to jedné velké množiny - umění konverzace. Když už se někoho zeptám, jak se má (a nečekám legraci jako přítel číslo jedna, protože to je spíše přítel číslo dvě), tak je férové vyslechnout si odpověď. A to i tehdy, když mě odpověď nezajímá, protože já jsem se ptala, já musím vydržet odpověď.

Mimochodem, strašně nemám ráda, když někdo mluví a mluví a nenechá jiného ani dokončit větu. Na to byl expert jeden můj příbuzný. Na něco se Vás zeptal, ale na odpověď už nečekal, spustil sám a mlel a mlel. Něco jsem mu naznačila a on se trochu polepšil - ale trvalo mu to roky! Nebo když se sejde nějaká společnost a všichni chtějí mluvit a skáčou si vzájemně do řeči, tak to je hrůza. To mě zajímá ten, který sedí a vůbec nemluví - to je ten nejohleduplnější člověk a kamarád, se kterým si mezi čtyřma očima pokecáte nejlépe.

Taky mám pár známých, kteří mi hned v první minutě hovoru položí k nohám všechny bídy světa a pokračují a pokračují... a já se vzmůžu tak maximálně na citoslovce.

A tohle znáš? "Mám se skvěle, utek mi manžel, umřel mi pes, ukradli mi auto, vykradli mi byt a mám raka."

Neee, neznám, to mi zatím nikdo neřekl. Naštěstí

Tyhle zdvořilostní fráze typu Jak se máš, Jak je? .. moc nemusím.

Lepší je použít Ráda Tě vidím a použít to jen v případě, že dotyčného opravdu rádi vidíme

Správně, Šárko, nemám, co bych dodala.

Zdeni, vidím, že už jste to zase Vy, Zasmála jsem se. Nejvíc mě rozveselil výraz "kozí chlívky" - ještě jsem ho neslyšela. A abych nezapomněla. "jak se máte, Zdeničko?"

Moje babička říkala "kozí chlívce".

Na otázku...Jak se máš?...zpravidla odpovídám...jak si zasloužím:-))) v kontextu...jaký si to uděláš, takový to máš.

Hezký víkend, Zdeni!

Maruško, to je sympatická odpověď. Tebe je radost se zeptat!

I Tobě klidně prožitý víkend!