Uznejte sami, musí to tak být, protože starý člověk toho prostě tolik nesní,...

Z vlastní zkušenosti (moje matka) vím, že to tak není. Oni se v nákupech a honbou za slevami vyžívají dobrovolně a z vlastní vůle.

To mi přijde opravdu trochu ujeté. Myslím že mám hodně známých a kolegů, se kterými mluvíme otevřeně o spoustě věcí, ale nevím o nikom, kdo by posílal své rodiče nebo prarodiče do obchodů.

A s těmi důchody to není taky zas tak špatné. Když sečtu důchody rodičů a naše příjmy z manželkou a přepočtu to na hlavu (máme dvě děti), tak jsou na tom lépe rodiče v důchodu, a to mají menší potřeby než děti. To je vlastně zmíněné i ve článku.

Bohužel, ujeté to není ani trochu, buďte však rád, že podobné situace neznáte, většinou to jsou smutné osudy. Vycházím ze skutečného vyprávění čtenářů naší knihovny, kde pracuji jako knihovnice. Prostě i tohle se stává.

A co se týká důchodů, tak to je individuální. Skutečně existují i velmi pěkné důchody, ale těch, kteří mají penzi, která jim jen tak tak vystačí na základní potřeby, těch je mnohem víc. A také je fakt, že staří lidé sice nemají takové potřeby, co se týká množství zkonzumovaných potravin, ale o to větší náklady mají při nakupování léků a různých zdravotnických pomůcek, výdaje na různé rehabilitace, cesty k lékařům a podobně. O těchto částkách se lidem mladšího věku ani nezdá. Tyto výdaje pozná na vlastní kůži každý, kdo se vyššího věku dožije, to je prostě koloběh života.

Dneska jsem si byla vyzvednout objednané knihy u Dobrovského. Mají sídlo v tzv. paláci konzumu a ráji důchodců ... před NewYorkrem (kam si teda pro hadříky důchodkyně rozhodně nezajde) stála 3x zatočená fronta omladiny, asi jarní slevy. Pochybuji, že trénovali na důchod. I když, kdo ví, že ano .

To má velmi jednoduché vysvětlení: po lokdaunu se právě otevřely obchody s hadrama

Zdeni, příjemné čtení

Děkuji, Jitu.

no já vám nevím, asi jsem jiná sociální bublina, ale rozhodně si teda neposílám rodiče na nákupy, rovněž tak to nedělají lidé z mého pracovního či soukromého okolí.

možná to tak někde je, ale že bych těch lidí bylo tolik, aby to způsobilo ty fronty před otvíračkou, to by mě překvapilo.

To Vám moc chválím, ani já to svým rodičům nedělám.

Ale zkušenosti starších čtenářů naší knihovny, kde pracuji jako knihovnice, jsou bohužel tyto. Prostě nejsme všichni stejní a já jen pevně doufám, že těch, kteří by se na svých rodičích podobných věcí nedopustili, je stále hodně.

Je to samozřejmě složitější, číst seniorů "šopováním" krátí svůj čas. Nicméně zrovna u seniorů je ovšem časté také syslování" potravin, které vede k jejich následnému plýtvání a vyhazování. U nás v rodinném klanu velmi rozšířené. To co já vyhodím za rok, to maminka přítelkyně stihne za měsíc.

To víte, je to individuální. Co člověk, to jiná zkušenost, což je jen dobře. Já přesto stále doufám, že těch mladších lidí, kteří nepověřují své rodiče podobnými nákupními orgiemi, je snad víc než těch, kteří se toho dopouštějí.

typycký rodiny co znám jezdí jednou za týden v sobotu autem nakoupit, po slevách prarodiče nehoní, to máte nějaké divné známé důchodci co obíhaj selvy to dělají proto, že z toho pak pečou mladým (to zas jo) případně jim chtějí přilepšit no a hlavně nedokážou odolat těm SLEVAM a AKCÍM, ale to by dělali i kdyby si na to děti vymohli soudní zákaz takže prostě důchodci jsou důchodci, všichni budem starý ale snad ne všichni tak praštěný

Kristepane, teď už chápu, proč jen mínusuješ.

Ten mýtus padl už loni, když vláda vymezila nákupní hodiny pro důchodce. Museli to brzy zrušit, protože se rychle zjistilo, že tak brzy ráno se většině důchodců vstávat nechce.

Aha, tak vidíte, a já žila v přesvědčení, že se to zrušilo proto, že si pracující stěžovali, že si nemůžou ráno koupit svačinu do práce. Těch stížností byl tehdy plný internet.

hezky napsano

Děkuji Ti, Soni .

Je to samozřejmě poněkud různorodější, protože "gausova křivka" prostě existuje. A tak někteří ze starších lidí nakupují v akcích pro sebe, někteří pro děti, někteří aby ušetřili kvůli nízkým penzím, někteří třeba jen ze sportu a pro dobrý pocit. Ale je myslím i dost takových, které ve frontě stát neuvidíte - akce neakce. Pokud se jim tedy někdy vyhnouti nelze. Patřím k těm posledním. Do hypersuper prakticky nechodím, bohatě si vystačím s Jednotou ve vedlejší vsi. U nás totiž, díky "tržnímu hospodářství", obchod není. Ale nic proti tržnímu hospodářství. Máme to kousíček a kdyby na to přišlo, jede nám městská doprava prakticky až před některý z "chrámů konzumu". Ta "naše" Jednota, to je pro mne po zkušenostech z marketů, při nákupu balzám na nervy. Kdybych nedaj Bože oslepl, můžu tam jít sám a vyberu si i poslepu. Nikdo nemíchá regály, děvčata jsou příjemná a ceny mírné. Ale, mezi námi, na ceny se ani moc nedívám. Kupuju jen to, co potřebuju a jestli to stojí o pár haléřů nebo korun víc, je mi jedno. Ten čas a pohoda při nákupu mi za těch pár drobných opravdu stojí!

Dětem nenakupuju! Ty by mne hnaly!

Ovšem ať tak nebo tak, ta častá kritika "hystericky nakupujících penzistů" je opravdu hloupá a přinejmenším úsměvná. Vždyť se jenom přizpůsobují době a chovají se "ekonomicky". No a to je přece v každém případě jen dobře!

Moc Vám, pane Jiří, děkuji, krásně jste to moje povídání doplnil! A jedno máme společné, i já totiž nakupuji u nás v Jednotě.