Optimismu není nikdy dost. Tu paní bych bývala ráda poznala.

No přesně tak. Víš, jaká je to rozkoš, s takovým člověkem chvíli pobýt? Taky bych si s ní ráda vypila kafe. A mohla by u toho i kouřit.

To je krásný!!!

Děkuji, Jitu!

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/jeanne-calmentova-nejstarsi-zijici-clovek_1901271146_mat

zněnit si identitu - taky dobrý recept nna stáří

Já vím, že se na tomto příběhu občas hledají hnidy. Ale dodnes nebylo nic prokázáno. Pro mě je důležité, že ať té paní bylo 120 nebo 100, byla skvělá.

Já to říkám pořád, jak se dobře spí, když člověk není nacpaný. A klidně bych zůstala u toho portského a čokolády.

Kdyby kouřila jen do 100 let, mohla na kole jezdit to oněch 117!

Jde o to, na co měla větší chuť.

Děkuji, Ivanko!

Mí rodiče a některé kamarádky jsou vždycky na nervy, když začnou s tím svým strašením - že to nevyjde a co když tohle, co budeš dělat?

Odpovídám léta naprosto stejně: Ono to nějak dopadne.

Vždycky to tak dopadlo. Dobře, nebo špatně, ale proč se nervovat předem nějakým Co když...?

Tím jsi mi vyvolala vzpomínku na oblíbenou hlášku kamarádky Stáni, která když se někam druhý den jede na výlet a my ostatní si děláme starosti, že hlásili, že má pršet a podobně, tak ona na to: no a co, vždycky je nějaký počasí.

Průkopnice

Anooo!