Souhlas. Zažila jsem lehčí formu (společná péče v jednom městě), asi dva roky, a byl to děs. Pro děti kvůli střídání, pro mě proto, že jsem vychovala manželovu novou partnerku a znala její problémy 😉. Nakonec se to vyřešilo právě kvůli nim.

Tak to jste měla, Veroniko, taky pěkně našponované. Zaplaťpámbu za každé slušné řešení, které co nejméně ublíží.

Jako dítě jsem nesnášela 25. prosince. Bral si nás táta. Hrozně jsme se na něj těšily, vídaly jsme ho málo, ale 25. chce být dítě doma, odpočívat po velkém předvánočním úklidu, číst nové knížky, hrát si s novými hračkami...

(Nesouvisející poznámka: Tenhle týden jsem si na Vás vzpomněla. Tedy na Váš plán pít knihy. Pronesla jsem, že v našem domě jsou pořád nějaké vilné boty.)

To s vánočními svátky naprosto chápu. Sice jsem to nezažila, ale dovedu se vcítit.

Cha, vilné boty, to nemá chybu!

Kdyby jen to, Zdeni. Co kamaradi, ma dve party, ve kterych je polovicate? A co skola, dlouze dojizdi nebo chodi do dvou s ruznymi spoluzaky a ruzne rozucenym ucivem? No, hlavne, ze to vyhovuje rodicum

Škola má správně být jedna, což znamená, že se rodiče nesmí rozstěhovat moc daleko. Ovšem v rámci toho, že "dítě má právo na oba rodiče", je systém s to povolit i střídání škol.