- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zdeni, inspirace k napsání literárního díla mohou být různé, z různých zdrojů. Některý spisovatel napíše smyšlený příběh, a je tak věrohodný, že ho čtenář považuje za pravdivý, že se skutečně stal. Proto bývalo v předsádkách starých knih často psáno, že podobnost některých dějů a postav je čistě náhodná. A jiného ý autora knihy zase zaujme příběh, který se skutečně stal, a inspiruje ho k napsání osobitého uměleckého díla. Inspirace je pouze inspirací, ne krádeží myšlenek jiného. Díky za tuto úvahu.
Mirko, to je skvěle řečeno. Přesně tak to vnímám i já.
Ale Zdeni, to nemůžete vědět, třeba už se román na Vaše motivy opisuje
Myslím, že taková persona české beletrie, jakou je paní Mornštajnová, nemá nic takového zapotřebí. Četla jsem to jedným dechem, stejně jako všechny knihy od Aleny Mornštajnové.
Máte pravdu. Je skvělá a její knížky patří v naší knihovně k nejpůjčovanějším.
Znásilnění dědou je bohužel celkem časté. Je to téma, které bylo je a bude literárně ztvárňované. Co je zajímavé, že žaloby často podávají ti méně úspěšní.
Vašek
Vašku, přesně tak to je. Vždyť ukousnout si na slávě někoho jiného je pro určitý druh lidí tak lákavé. Ani se neobávají, že jim zaskočí.
Ahoj Zdeni, také si myslím, že je velký rozdíl mezi stručným příběhem v kostce a mezi uměním rozvést ho do několika set stránekové knihy a upoutat čtenáře, na tom není už nic k opisování. To lze udělat pouze s velkým talentem.
Ivanko, no přesně tak. Samotné téma není ničím, pokud ho neuchopí autor, jehož nadání dá příběhu křídla a vypustí ho proletět na orbitu čtenářského zájmu.
Pani Morštajnová je i fajn žena, myslím, že sa na nič nehrá a komercia ju ešte neuchytila. Pre mňa Ste tu všetci spisovatelia a Vám za Vaše vtipné blogy (fotovtip s kameňmi a chirurgami bola bomba, pani v klobúku na káve....) Vám ja svoju "súkromnú Nobelovku" udeľujem( ja viem, že to nie je tá pravá, ale možno trochu poteši) Krásny víkend.
Milá Janko, jéé, to jste mě potěšila a moc. Já myslím, že všichni, kdo si "hrajeme se slovy", jsme fajn a je příjemné, když se se svými myšlenkami podělíme. Jen tak můžeme ostatní potěšit, rozesmát či naštvat, prostě vyvolat zdravé emoce .
Přeji Vám krásnou sobotu a těším se na Váš další blog!!!
Ahoj Zdeňko, díky za vhled, který mám totožný. Sledoval jsem spor Toy Box versus Alena Mornštajnová ještě předtím, než jsem si k moři vzal její knížku Les v domě (mám mimochodem všechny její knihy a pan Mornštajnovou považuji za současnou nejlepší českou spisovatelku). Příběh uchopila se zručností jí vlastní. Celá story je dle mého docela universální a nepochybně se v podobném kontextu s menšími nuancemi opakovala několikrát. Předpoklad, že jsem to právě já, o kom se píše, muselo mít poměrně dost mladých žen. To, že se o tom nemluví, je dáno mnoha faktory, koneckonců spisovatelka to pojala mistrně. Myslím si, že všechno bude spíše dáno snahou paní Toy Box o zviditelnění sebe sama.
Pakliže by každý literální příběh měl být naprostým originálem, četli bychom jen jednu dvě nové knihy ročně a to si možná fandím.
Tomáši, děkuji Ti, že jsi tato slova dodal. Vnímám to naprosto stejně a stejný názor mám i na paní Alenku Mornštajnovou.