Velká karma za tvoje vzpomínky

Děkuji a moc zdravím!!!

S úctou Janu Vyčítalovi. Naprostý souhlas.

Nic zvláštního jsem tady v lese neviděl ... ne, nikoho jsem nepotkal a neviděl ... a moc a moc nám bude chybět.

Námahu žádnou mi nedá zfackovat v lese medvěda a pak mi ještě za trest meje schody...

Měla jsem moc ráda jeho vtipy s kocoury :-). Škoda, že odešel. I když – to je holt život.

Je to tak, ale smutek se při každé takové zprávě dostaví a zasedne nám kus srdce.

Zvucne R se ztratilo s ním... Dík za vzpomínku

Ano, určitě s ním odešlo.

Ach jo, odcházejí nám jeden po druhém. Přestávám mít ráda první dny v měsíci. 1. října, 1. března... Ale Vy jste to napsala skvěle. Víte, že jsem se po dlouhé době nechala zapsat do knihovny? Máme tady krásnou, v nových prostorách. Vždycky si tam na Vás vzpomenu. Naposledy jsem v ní byla v sobotu a aniž bych něco tušila, vypůjčila jsem si tam i Vlajku (a dalších 99 známých písniček od táborových ohňů) a teď koukám na ilustraci pana Vyčítala...

Jarmilko, tak to je symbolika přímo nečekaná, což?

Doufám, že Vám knihovna bude poskytovat milé chvilky.

Dneska zasloužená smutná karma

Děkuji, a máte pravdu, je smutná, nedá se nic dělat, jen vzpomenout a posmutnět.