Já mám techno pod duchnou taky každou chvíli, páč se odehrává kousek ode mě, tedy vzdušnou čarou, v Letňanech. Když jsem bydlela v Hloubětíně chvíli, netušila jsem, co to je, ale teď už to vím a beru to stoicky. Přišlo to a zase odejde. Jenom Finnovi se to teda vůbec nelíbí.

Vzpomínám na jednu událost v americkém Oregonu. V kempu tábořily rodiny s dětmi, táboráky, opékání buřtů, zpíváni s kytarou. Pak se přihnali kanadští pubert'áci a rozvěšeli ampliony po oklních stromech a začalo řádění. Decibely šly do tisíců. Otcové těch rodin tábořících v tom campu se chtěli domluvit s těmi pubertáky, ale marně. Už zmínění pubertáci se nalévali pivem. Přijeli 'state troopers' státní policie. Nařídilii těm pubertákům aby během 15 minut zmizeli. Jenomže kanadští pubertáci odporovali, že je policajti nemůžou vyhostit, když jsou 'undre the influence' slušný výraz pro být ožralý. Policajti opakovali svoji výzvu s poznámkou, že už na to mají jen deset minut. Tak se pubertáci pomalu balili a odjeli. Na konci kempu už byli další oregonští state troopers a pubertáky, kteří byli pod parou odvedli v železech. Tak se na ty hajzly musí.

Ironií těchto nekonečně monotóních "koncertů" je skutečnost, že zatímco se zúčastnění baví - tisíce obyvatel v širokém okolí - trpí.

Nerozumím tomuto trendu, ale je to možná věkem. Moje hudba jsou Pink Floyd, Jethro Tull, Queen apod., kde jsou hudební nápady, chytlavé melodie, harmonie apod. Na buchar, který jede v kuse několik hodin, prostě nemám.

Z profesního hlediska lze očekávat za cca 30-40 let větší poptávku po naslouchadlech, protože je dokázáno, že tyhle decibely ničí vlákna buněk, odpovídající za přenos zvuku.

Takže finále těch, co poslouchají trvale techno bude takové, že i oni na závěr svého života budou muset na sebe řvát.

Tomáši, moc Ti děkuji za tuto reakci. Já to s poškozením sluchu vždy uvádím jako jeden ze svých argumentů a obav, ale bývám vždy okřiknuta, že věřím pověrám.

A moc jsi mě potěšil, že máš taky rád Jethro Tull.

To Vás lituji, ani jako mladá jsem na koncerty nechodila, protože přes ten hluk stejně nic slyšet nebylo. Raději jsem si hudbu poslechla na LP doma.

Určitě by měl být časový limit a do deseti by měl být klid, aby si lidé měli čas odpočinout, protože ne každý má kam ujet nebo utéct.

Já jsem, Ivanko, taky uvažovala nad tím, jestli by technoparty neměly probíhat na nějakých odlehlých stadionech nebo třeba na okruzích pro motorkářské závody, prostě někde dál od obydlí a od přírody, protože ta musí být vystresovaná úplně strašně moc. A technaři by si tam užili podle svých představ, aniž by ostatní mučili.

Vím, že nepomůže nic. Osobně bych ráda, kdybych o tom věděla dopředu. K tomu vidím 3 opatření.

1. Trvat na hodině od kdy musí být klid a když není, jednat. Je hezké, když se na něčem trvá, ale při porušení se nejedná. A ještě jiná hodina o víkendu a jiná ve všední den. Lidé vstávají do práce a musí se vyspat.

2. Dát všem postiženým dopředu vědět, že se něco bude dít. Kdo může tak se zařídí. Třeba jde spát jinam.

3. Ne déle než 2 dny a pokud to není o víkendu, tak jen jeden den. Všichni nemají prázdniny.

Já se právě obávám, že tam hraje roli i určitá živelnost, která podporuje prožitek ctitelů této zábavy, což by striktně daná pravidla neumožňovala. Tak snad se časem najde nějaké řešení, aby si technaři užili své a ostatní nerušili. Ale zatím mě nic nenapadá.

Konkrétně v případě technoparty nejde ani tak o žánr anebo styl, ale pouze o to, že mladí puberťáci mají potřebu se tam vyřádit.

Tak určitě tam jdou vypustit páru. Pro někoho je to možná i rituál, jak se odpoutat od civilizace.

U technopárty je úplně lhostejný hudební styl. Nechtěla bych dva dny v kuse poslouchat ani Pepíčka Zímu, ani Madonnu vytočenou na nejvyšší zvukové obrátky. Prostě ne.

Pepíček Zíma, ani Madonna, ani nic jiného by ale lidi v dálce tak nerušilo, jako monotónní dusavý buchar, který se právě nejlépe šíří.

Zdeni, jakmile někde v noci zaslechnu duc, duc, naskakuje mi husí kůže. Naše dcera kdysi také jezdila na "fesťáky", co se tam dělo, to jsem se něco málo dozvěděla z vyprávění po letech. A možná bych raději byla, kdybych se to nedozvěděla vůbec. Nemám nic proti zábavě, ale do 22 hodin a dost. Brát ohled na druhé, tím nemyslím sebe, ale například takové maminy s malinkými dětmi, nemocné lidi atd... A nejhorší je, že nepomáhají ani špunty do uší ba ani lahev lahodného moku. To by ji člověk musel vypít na ex, pak zase nemohl spát, jelikož by mu bylo značně šoufl.

Zdá se zde každá rada drahá.

Já, Soni, právě při těchto příležitostech myslím i na zvěř, která se nachází poblíž. Přece jenom je příroda jejich domovem, musejí být šíleně vystresovaní.

Nemůžu zapomenout, jak po jedněch silvestrovských petardách sousedům zemřel vystresovaný pejsek.

Tak ono by mělo být uzákoněno,že ten kdo takovou vicedenní akci povolí by na ni musel být po celou dobu přítomen.

Dále by mělo být povinnosti, aby pořadatel složil kauci určenou na uklid pozemků (i těch přilehlých). Samozřejmostí je i bezpečnostní služba